Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Uran zůstane pod zemí. Česko zásoby ještě má, ale těžba by byla ztrátová

  5:00aktualizováno  5:00
Časy, kdy Česko patřilo k velmocem v těžbě uranu, jsou nenávratně pryč. Ve čtvrtek se uzavře uranový důl v Rožné na Žďársku – poslední svého druhu ve střední Evropě. Česko přitom zásoby ještě má, jejich těžba by už však byla prodělečná. Stát se však přesto těžby vzdát nechce a hledá nová potenciální ložiska.

(ilustrační snímek) | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Horníci ve čtvrtek vyvezou z podzemí poslední vozík uranové rudy v Dole Rožná na Žďársku. Základní surovina pro výrobu jaderného paliva se tu dobývala bezmála šedesát let. Uzavřením posledního dolu ve střední Evropě skončí i historie těžby smolince v zemi, která kdysi v tomto ohledu patřila k evropské špičce – a jako věrný satelit sloužila po druhé světové válce uranovým zájmům Sovětského svazu.

Zda se někdy začne psát kapitola nová, není moc jisté. A to přesto, že se na území Česka nachází devět ložisek s odhadovanými těžitelnými zásobami kolem šedesáti tisíc tun, což by pokrylo spotřebu tuzemských jaderných elektráren na desítky let dopředu. Ložiska v okolí Stráže pod Ralskem, kde už dříve těžba probíhala, jsou dokonce největší v Evropě.

Kdo dobývá uran

Kdo dobývá uran

Jenže vedle velkého odporu obcí, v jejichž blízkosti se uran pod zemí vyskytuje, brání zahájení těžby také ekonomická nevýhodnost. Těžba by totiž byla dost prodělečná. Suroviny je ve světě dost, její cena dlouhodobě – zejména po havárii ve Fukušimě před šesti lety – klesá.

Tudíž nehrozí, že by se rudy pro výrobu paliva nedostávalo, přestože řada světových těžařů omezuje kvůli nízké ceně produkci. Třeba KazAtomProm letos vytěží o desetinu méně, než původně plánovala.

„Ceny uranu prodělaly v minulých letech mnohem výraznější pád než ceny ropy či uhlí. Přestože letos v prvním čtvrtletí o něco vzrostly, stále to nestačí, aby se těžba v Česku ekonomicky vyplatila. Zbývající zásoby českého uranu proto zřejmě již natrvalo zůstanou nevyužity,“ říká energetický expert společnosti ENA Jiří Gavor.

Odhady obvykle počítají s tím, že by cena suroviny musela stoupnout nejméně o dvě třetiny a dlouhodobě se nad touto úrovní držet, aby se vůbec vyplatilo o zahájení těžby uvažovat. Navíc ČEZ, který provozuje obě tuzemské jaderky, není dlouhodobě odkázán na dodávky uranu pouze z tuzemské produkce.

Stát se těžby vzdát nechce, hledá nová ložiska

Přesto se stát nechce se zásobami uranu v zemi definitivně rozloučit. V původním návrhu surovinové politiky, kterou by ještě do prázdnin měla dostat na stůl vláda, se mluvilo o přípravě případné těžby nového ložiska v Brzkově na Jihlavsku. Po protestech konkrétní lokalita vypadla, nyní se v textu píše jen o vytipování náhradní lokality, která by nahradila zavíraný Důl Rožná.

Kolik stojí uran (cena v USA za kg)

Těžaři už lokalitu v Brzkově před čtvrtstoletím prozkoumali, zásoby tu však nejsou vysoké, zhruba mezi třemi až pěti tisíci tun. Stát by si zde od případné těžby sliboval uchování potřebných znalostí. A zároveň by dal vědcům čas – jak uvádí dokument, až třicet let – nalézt nový šetrný způsob, jak si sáhnout na obří zásoby v oblasti severočeské křídy.

Státní podnik Diamo už zahájil schvalovací proces, který by těžbu v Brzkově v budoucnu umožnil. Nyní žádá o stanovení průzkumného území, aby mohl dopočítat stav zásob. A postupně chce nechat ložisko prohlásit za chráněné území, což však podle ekologů blokuje rozvoj obcí.

„Vyhodnocení procesu přípravy a návrh dalšího postupu bude předložen vládě do 31. prosince 2017. O případné těžbě uranu by rozhodovala vláda, a to na základě posouzení ekonomické výhodnosti těžby. Vzhledem k současnému vývoji ceny uranu na světových trzích není budoucí těžba v současné době reálná,“ říká ředitel Diama Tomáš Rychtařík.

Škody na přírodě zaplatí ještě naši potomci, říkají ekologové

Podle ekologů by už ale stát neměl s těmito kroky pokračovat. „Dluh, který nám po sobě uranový průmysl zanechal na životním prostředí, budou splácet ještě naši potomci. Jen na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem do roku 2040 se vláda zavázala uhradit přes tři desítky miliard korun,“ říká Edvard Sequens ze sdružení Calla.

Ne všude však počítají s útlumem těžby. Příští rok má britsko-australská společnost Berkeley Energia na západě Španělska otevřít důl Salamanca, který bude dodávat až deset procent evropské potřeby uranu. Těžba v této lokalitě bude probíhat prakticky na povrchu, bude tedy výrazně levnější, než v případě hlubinné těžby jako v Rožné.

Zda se to dlouhodobě vyplatí, zůstává otázkou. Na rozdíl od dob studené války, kdy šla velká část produkce na výroba jaderných zbraní, jsou dnes těžaři odkázáni prakticky jen na výrobce paliva do atomových elektráren. Navíc nové jaderky se nestavějí tak rychle, jak se v době vzniku dolů předpokládalo.

Téměř třetina známých zásob uranu se nachází v Austrálii, následují Kazachstán, Kanada a Rusko. Všechny země také patří k největším těžařům této suroviny.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.