Jenže tam jsou většinou s důchodem, který život na vysoké noze nedovoluje. Vždyť v průměru bere český důchodce sedm tisíc korun měsíčně.
Snad i proto žijí dvě třetiny ze zahraničních českých penzistů v Polsku a na Slovensku. Ale další tisíce lidí pobírají český důchod i v Německu, Švýcarsku nebo ve Spojených státech a v Kanadě.
Najdou se i v exotičtějších zemích: na Kostarice, v Bolívii, Chile, na Novém Zélandu či v Japonsku. Za hranice je vedly především osobní důvody. "Maminka pobírá český důchod, ale nenechává si ho posílat sem. Chodí jí na český účet a disponuje s ním přes bankovní kartu," říká jedna z novodobých emigrantek, která se nedávno odstěhovala do Francie i s rodinou.
Důchodce, který sice žije v zahraničí, ale peníze si nechává posílat do domácí banky přitom ve statistikách chybí. Je tedy pravděpodobné, že v zahraničí jich žije ještě více. Důchod mohou dostávat v zahraničí buď v hotovosti na novou adresu, nebo na účet do zahraniční banky. Stačí, když si o to zažádají.
V Evropské unii platí, že si každý může zažádat o výplatu svého důchodu, kam bude chtít, aniž tam trvale bydlí. "Dávky se mohou vyplácet i do státu, v němž osoba nemá bydliště," upřesnila Štěpánka Mikešová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Když někdo pracoval za svůj život v několika zemích unie, výše důchodu se mu poskládá podle doby pojištění a země, kde pojištění platil.