Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tlak na Řecko sílí. Země musí zrychlit patnáct úsporných opatření

  11:37aktualizováno  11:37
Řecku zbývá hotovost už jen na deset dní a nervozita trhů viditelně sílí. Evropská unie a Mezinárodní měnový fond zadlužené zemi předložily seznam 15 úsporných opatření, u nichž požadují rychlejší realizaci. Bude to podmínkou pro poskytnutí další části záchranného úvěru.

Ilustrační snímek

Evropská komise, Evropská centrální banka a MMF budou mít v pondělí na toto téma telekonferenci. Urychlení 15 kroků si podle řeckých médií věřitelé stanovili jako podmínku pro uvolnění další tranše úvěru. Evropská komise uvedla, že mezinárodní partneři nevyžadují po Řecku nové škrty, ale jen plnění toho, na čem se strany již dohodly.

Zástupce MMF v Řecku Bob Traa na tiskové konferenci potvrdil, že Řecko musí postoupit s reformami, k nimž se zavázalo. Zlepšit je ale podle něj třeba i výběr daní. "Míč je na řecké straně. Zavádění (dohodnutých reforem) je naprosto zásadní," řekl. Ministr financí Evangelos Venizelos na stejné tiskové konferenci uvedl, že snížení výdajů bude v příštím roce prioritou.

Řecko musí začít s propouštěním státních zaměstnanců, snížit nebo zmrazit platy a penze ve státní správě, ale také například zvýšit daň z mazutu nebo zavřít ztrátové státní podniky. Věřitelé také požadují, aby vláda snížila výdaje na zdravotní péči a zrychlila privatizaci.

Všechna zmíněná opatření, která EU a MMF požadují, tvoří součást střednědobého plánu na snížení rozpočtového deficitu. Parlament s tímto plánem vyslovil souhlas už v červnu.

Nervozita ohledně vyhrocené situace v Řecku se opět odráží na akciových trzích. Pražská burza padá o více než dvě procenta a je nejníže od léta 2009. Dolů ji táhnou bankovní akcie a ČEZ.

"Všichni vědí, že Atény mají hotovost jen do začátku října, takže když nepřijdou peníze z MMF včas, otevřený bankrot Řecka bude realitou," komentoval situaci ekonom ČSOB Jan Čermák.

Řecko, které lavíruje nad propastí státního bankrotu, od loňska čerpá od mezinárodních partnerů pomoc, jejíž celková výše byla dohodnuta na 110 miliard eur. Vedle toho se v půlce července eurozóna dohodla na dalším balíku ve výši 109 miliard eur, ovšem ten je zatím schvalován členskými státy eurozóny.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Horníci NWR. Ilustrační snímek
Diskreditace i prodej OKD pod cenou. Komise řeší vyloučení Američanů z tendru

Evropská komise se začala zabývat stížností americké firmy Alcentra, která byla vyloučena z nabídky na koupi černouhelné OKD. Společnost dříve hrozila...  celý článek

Stovky migrantů vnikly na území španělské enklávy Ceuta na severu Afriky...
KOMENTÁŘ: Euro a levné peníze zhoršily migrační krizi

Kvalita státní správy v zemích jižní Evropy se od druhé poloviny 90. let povážlivě zhoršila. Viníkem je jednotná evropská měna. A negativně se to podepisuje i...  celý článek

Francouzský prezident Emmanuel Macron před Elysejským palácem v Paříži (6....
Macron privatizuje státní firmy, chce miliardy na inovace

Francie plánuje odprodat svůj podíl v některých firmách, jako je národní loterijní společnost, hlavní pařížský provozovatel letišť a další státní podniky,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.