Debata kolem krize poslance zaměstnala natolik, že se nedostali k naplánovaným bodům. Mezi nimi byl například i návrh daňových změn, na který už netrpělivě čekají firmy i zaměstnanci. Změny by totiž měly začít platit už 1. ledna 2009. - více čtěte zde
Osud novely je proto nejistý. "Možnost, aby účinnost nastala od 1. 1. 2009, stále existuje, ale nyní záleží především na tom, jak se k návrhu postaví členové parlamentu," uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Strategie vlády na řešení krize má čtyři základní cíle: obnovení důvěry ve finančním sektoru, prevenci a eliminaci rizik ze světové krize, stabilizaci a zpružnění ekonomického prostředí a impulzy k růstu ekonomiky.
Vláda chce analyzovat hrozby
"Český finanční systém zatím zůstává od globální finanční krize relativně izolován, i když určité dopady se začaly a začínají postupně dostavovat," konstatoval Topolánek. Upozornil, že situace není kritická natolik, aby se scénář musel naplňovat.
Topolánek řekl, že vnějším hrozbám odolá jen taková ekonomika, která má zdravé veřejné finance, pružné instituce a trhy. "Z tohoto systémového pohledu je třeba přiznat, že máme rezervy," řekl poslancům. Nejúčinnějším řešením je tedy podle něj pokračování a zrychlení reforem.
Topolánek plán nazval SPAR: strategie připravenosti akcelerace růstu. Vláda chce nejprve analyzovat příčiny hrozeb. Těmi jsou podle premiéra například vleklá recese v zahraničí, přenesená nákaza i spirálovité domácí efekty.
Druhou částí je akční přístup spočívající ve "vhodné aktivaci kombinace nástrojů a opatření k zabezpečení cílů celé strategie", uvedl premiér.
Vláda po jednotlivých nástrojích sáhne v závislosti na tom, jak se bude v příštím roce vyvíjet česká ekonomika - zda zpomalí svůj růst pod dvě procenta, nebo poroste mezi dvěma až třemi procenty, kolem tří procent, nebo dokonce nad čtyřmi procenty. "Tento scénář (růst nad čtyřmi procenty) pokládám dnes stejně jako vy za méně reálný," poznamenal premiér.
Plán je obecný, namítala opozice
Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka označil jeho vystoupení za příliš obecné a nepodložené.
Šéf ČSSD Jiří Paroubek navrhl několik bodů, co by měla vláda dělat. Jeho plán zahrnuje mj. pomoc exportérům, zastavení snižování daňové kvóty, vybírání více peněz od daňových poplatníků na selhání finančních trhů (vytváření rezerv), obnovení progresivního zdanění nebo určení konkrétního data pro přijetí eura.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš kritizoval vládu za to, že o dopadech krize a obraně před nimi nejedná s odbory a zaměstnavateli. Nebyl spokojen ani s uklidňováním, že situace v Česku je příznivější než v cizině. "Možná, že většina firem v Čechách je ještě zdravá. To byli pasažéři na Titaniku také," řekl.
Ministr financí Miroslav Kalousek upozornil, že česká ekonomika je malá a otevřená. Vnější vlivy na ni mají tedy několikanásobně větší vlivy než jakákoli hospodářská politika vlády. "Nežijeme na pustém ostrově," řekl. Dodal, že žádná vláda nemůže eliminovat dopady krize.
Vládní ODS zařadila informaci premiéra k dopadům krize na program dnešní mimořádné schůze. Tento bod chtěla totiž sněmovna projednat již na neuskutečněné schůzi minulý týden. Protože se ho ale nepodařilo na program dostat, ČSSD schůzi nepodpořila a ta se nekonala.
