Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Továrna na léky z buněk startuje, chce být líhní pro inovativní firmy

  4:10aktualizováno  4:10
Představte si farmaceutickou fabriku, odkud místo pilulek a sirupů putují přímo za pacientem na míru šité preparáty vyráběné z buněk. Právě taková léčiva se mají už v dohledné době rodit v novém biotechnologickém parku v Ostravě, který se otevře příští týden.

V areálu Fakultní nemocnice v Ostravě vyrostla budova Vědeckotechnického parku 4MEDi za 700 milionů korun. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Park zvaný 4MEDI - Centrum buněčné terapie a diagnostiky postavila česká společnost PrimeCell a bude v areálu Fakultní nemocnice Ostrava. Disponuje 6,5 tisíce čtverečných metrů laboratoří, určených pro výzkum, testování a výrobu léčiv z lidských buněk. Stane se tak hlavní základnou domácí regenerativní medicíny, bouřlivě se rozvíjejícího oboru, který může od základu změnit lékařskou praxi.

Jenomže ne všichni tomu věří. Třeba ministr financí Andrej Babiš označil 4MEDI za „skvělý realitní byznys“, který budou provozovat soukromníci za státní peníze. Jde tedy o bublinu, nebo skutečný průlom v biomedicíně?

Nejdřív čísla. Centrum 4MEDI přišlo na zhruba 630 milionů korun, 400 milionů z toho mají pokrýt dotace, zbytek hradí PrimeCell. Tomu stát už dřív přiklepl z evropských fondů určených na podporu inovací 200 milionů korun pro jeho první „buněčnou továrnu“, Národní centrum tkání a buněk, které se otevřelo před třemi lety v Brně.

Celkem stát schválil na laboratoře, technologie a výzkumné projekty PrimeCellu 948 milionů korun podpory, z nichž zatím firma inkasovala necelých 400 milionů. Přibližně stejnou sumu PrimeCell do budování svých laboratoří nasypal z vlastní kapsy.

„Už teď je jasné, že celou sumu schválených dotací ani zdaleka nevyčerpáme,“ říká majoritní vlastník PrimeCellu Michal Zahradníček. I tak se firma řadí k největším domácím příjemcům státní podpory. A také k největším soukromým investorům do biomedicíny u nás.

Šéf PrimeCellu ujišťuje, že se tučná podpora státu v tomto případě vyplatí - rozhodně víc než dotace akvaparků nebo cyklostezek. „Regenerativní medicínu podporují i jiné státy, spolupráce veřejného sektoru se soukromým je tady standardní. Vždyť jde o nový průmyslový obor se zásadním dopadem na zdraví populace, s inovačním potenciálem, vlivem na export i zaměstnanost,“ říká.
Jeho firma zatím přímo zaměstnává téměř 40 lidí, ale ve 4MEDI má najít vysoce kvalifikovanou práci na 250 výzkumníků a laborantů.

Centrum chce pomáhat vývojářským firmám

Nové ostravské centrum 4MEDI nemá sloužit jen PrimeCellu. Sám vlastník tu obsadí jen asi třetinu laboratoří, v nichž se chystá dotáhnout ke komerční výrobě několik rozpracovaných vývojových projektů z oblasti buněčné medicíny.

Jde především o preparáty na hojení ran a léčbu ischemických chorob, na nichž pracuje se státní Fakultní nemocnicí Ostrava (ta má ve 4MEDI minoritní podíl).
Část laboratoří 4MEDI je určena k pronájmu začínajícím firmám z biotechnologické branže.

„Chceme vytvořit inkubátor, jehož součástí bude kompletní servis pro nájemce,“ říká Zahradníček. PrimeCell podle něj bude pomáhat vývojářským firmám s dotažením jejich nápadů pro trh. To je u léčiv dlouhá a nákladná cesta. Novinky musí projít klinickým testováním a získat patřičné certifikace, což trvá roky.

PrimeCell slibuje nájemcům ve 4MEDI poradenství i pomoc s financováním. Je připraven do nadějných start-upů finančně vstupovat a později se podílet na výnosech z prodeje jejich produktů nebo licencí. „K dispozici na to budeme mít stovky milionů korun, zakládáme mimo jiné i vlastní fond rizikového kapitálu. Už dnes má o účast zájem několik našich zahraničních partnerů. Uvažujeme také o dluhopisech,“ říká Zahradníček.

Firma chce proniknout do Ruska i USA

Sám PrimeCell ovšem také zatím nemá žádný hotový buněčný produkt, který by mohl nabízet na trhu. To není překvapivé, firma vznikla před sedmi lety, první laboratoře v Brně jí slouží teprve tři roky. Avšak vývoj nového léčiva trvá obvykle kolem deseti let.

Nejpokročilejším projektem a největší nadějí PrimeCellu je preparát na kloubní defekty NTC chondrograft. Přípravek lékaři aplikovali v rámci klinických testů a na základě zvláštních povolení Státního ústavu pro kontrolu léčiv už stovkám pacientů. Ortopedi si ho chválí, ale PrimeCell zatím stále nemá v kapse jeho registraci u Evropské lékové agentury. Tedy certifikát, jenž by umožnil prodej léčiva na trzích EU.

Příběh chondrograftu dobře ilustruje, jak je vznik  nových biomedicínských produktů složitý. Historie tohoto léčiva se píše od roku 1998, kdy na něm začali pracovat lékaři Fakultní nemocnice v Brně. Slibně nastartovaný vývoj však přerušila nová legislativa, již Česko přijalo po vstupu do EU. Nový zákon zpřísnil podmínky pro manipulaci s buňkami a tkáněmi. Vývoj buněčných produktů mohl pokračovat jen v superčistých prostorách certifikovaných pro farmaceutickou výrobu. A ty brněnská fakultka neměla.

Nebyla sama. Řada státem dotovaných výzkumných projektů před pěti lety kvůli přísnějšímu zákonu usnula a jen několik jich pokračuje, vesměs v režii movitých soukromníků.

Například vývoj vakcín na léčbu rakoviny na bázi dendritických buněk (hrají roli při „učení“ imunitního systému), na němž pracovali lékaři v pražské nemocnici Motol, převzala firma Sotio Petra Kellnera. Vývoj přípravků na hojení ran z kožních štěpů zase firma Medicem, za níž stojí kapitál Karla Komárka. Chondrograftu z brněnské fakultky se ujal PrimeCell.

Pomohly mu v tom právě dotace, s jejichž pomocí firma před třemi lety vybudovala v Brně už zmiňované Národní centrum tkání a buněk. V nových laboratořích pak zaměstnala tým nemocniční tkáňové banky a převzala její činnost. Od té doby v Brně vyrábí tkáňové transplantáty pro nemocnice, provozuje banku pupečníkové krve a pokračuje ve výzkumu.

PrimeCell má dnes k dispozici data z klinického testování chondrograftu za 12 let a od loňska jedná s Evropskou lékovou agenturou o jeho registraci. Zatím marně. „Léková agentura žádá data v přesně dané struktuře, takže budeme muset chondrograft dál testovat na desítkách, možná až stovce pacientů. Ale v jednání postupujeme, jde to docela dobře,“ říká Zahradníček.

Pokud chondrograft kýženou registraci získá, otevře se mu automaticky cesta na evropský trh. „Snáz bychom se s ním pak dostali i do zemí, jako jsou Čína, Rusko, Turecko, Indie, Saúdská Arábie či USA,“ říká Zahradníček. Hodnota přípravku by se vyšplhala ke 300 milionům dolarů. Zhruba takový je podle Zahradníčka tržní potenciál konkurenčního, v Evropě ovšem nedostupného přípravku MACI od amerického farmaceutického gigantu Sanofi.

Potenciál jako v IT

I proto Zahradníček věří, že se investice do biomedicíny vyplatí jak soukromníkům, tak státu. „Vidím v regenerativní medicíně podobný potenciál, jaký měly informační technologie počátkem 90. let,“ říká. Návratnost vloženého kapitálu sice podle něj není v regenerativní medicíně kratší než 15 let, zato může mít velký efekt.

„Můj cíl? Zvýšit hodnotu PrimeCellu na miliardu dolarů,“ prohlašuje. Pokud se to stane, vydělá i stát, který je minoritním podílníkem obou dceřiných firem PrimeCellu - jak nového ostravského 4MEDI, tak staršího Národního centra tkání a buněk v Brně.

Ostatně tržní cena státního podílu v brněnském centru se podle posudků Ministerstva zdravotnictví už za pět let od rozjezdu firmy zdesetinásobila, ze 3,3 milionu korun stoupla na 28 až 35 milionů. 







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.