Tak jako u jiných, starých odrůd révy vinné, ani u tramínu neznáme
původ. Je pravděpodobné, že si ho přivezli Římané z řecké Thessalie a
říkali mu "Uva aminea", o níž římský statkář a autor odborných pojednání
o zemědělství Lucius Columella v 1. století našeho letopočtu napsal, že
to je odrůda svéhlavá, která snadno degeneruje a při rozmnožování se
musí neustále vybírat jen ty nejplodnější keře. O tom se přesvědčujeme
dodnes.
V minulém století, ale ještě i dnes se mnozí ampelografové přeli o to,
zda existují dvě základní varianty s červenými bobulemi hroznů: tramín
červený a tramín kořenný, jehož červeň má spíše šedočervený nádech a
kromě intenzivnějšího obsahu kořeněných látek zůstává po odtržení bobule
na stopce sytě červené lůžko. Většina praktiků však tvrdí, že se takové
rozeznávací znaky na stejném keři každoročně střídají v závislosti na
průběhu počasí. Nakonec to uznali i ampelografové, a proto máme dnes jen
jedno označení: tramín červený.
To však neznamená, že by se stejná odrůda nejmenovala jinak ve Francii
(Savagnin Rose, Gentil Rose Aromatique), Itálii (Termeno Aromatico) nebo
v Chorvatsku (Crvena ružica). Chorvaté použili pro jméno odrůdy
charakteristickou vůni jejího vína - růže. V bobulích hroznů se totiž
nachází nepatrné množství monoterpenů (Nerol, Phenylethanol), které jsou
základem vůně tramínu.
U nás se tramín rozšířil již v nejstarších dobách pod jménem Livora
červená a nesměl chybět ve vinicích šlechty, na církevních statcích nebo
u zámožnějších vinařů. Jejich víno bylo obdivováno, ale pro nízkou a
nepravidelnou plodnost i velkou pracnost při ošetřování keřů ho vinaři
většinou zatracovali. V Čechách se rozšířila, hlavně na Litoměřicku,
bílá varianta "tramín bílý", o němž naleznete mnoho zmínek v archivních
písemných záznamech pod jménem "Brynšt" nebo i "Prynč", což prý vzniklo
z latinského Vinum princeps = prvotřídní víno.
A že to bývalo nejlepší a nejdražší víno, potvrzují účetní knihy města
Litoměřic z období 1539-1614. Tenkrát vlastnilo město tři vinice:
Brynštovou, Pekelní a Kuželku. Víno z Brynštové, osázené tramínem bílým
(Brynštem), bylo vždy nejdražší. Stejně tomu bylo i ve sklepích
Nostitzovy domény ve Velkých Žernosekách, kde při inventuře sklepa
koncem roku 1844 bylo desetileté víno Tramínu bílého (Printsch) z roku
1834 shledáno nejlepším vínem. Pocházelo z Velké Vendule, části vinic u
Velkých Žernosek, kde prý měli své vinohrady již Keltové.
Tramín bílý není dodnes neznám ve Francii, kde v oblasti Jura je
Savagnin blanc hlavní odrůdou jak pro místní žlutá vína (Vin jaune du
Jura), tak pro vína poslamná (dnes se často používá nepřesné označení
slámová) z jeho hroznů sušených na slámě, a to hlavně v obci Arbois (Vin
de paille). Nelze se nezmínit o nejvýše položených patnácti hektarech
vinic ve švýcarském kantonu Wallis, kde se v nadmořské výšce 1100 metrů
pěstuje odrůda Heida neboli Paien v obci Visperterminen, což není nic
jiného nežli tramín bílý v místním nářečí.
Mnoho stop zanechal tramín v genetice nejjakostnějších odrůd bílých i
modrých vín. Podle nejnovějších poznatků genetických analýz byly
nalezeny geny tramínu v ryzlinku rýnském, sauvignonu, veltlínském
červeném raném, červenošpičáku, sylvánském zeleném, ale i v rulandském
modrém. Jak je vidět, ovlivnil tramín kvalitativní znaky mnoha odrůd
pěstovaných dnes v severnějších vinařských oblastech Evropy.
Pořadí testovaných vín
1 - J. Tichý, Rybníky; ČR; 1989, polosladké; 320 Kč; 81,14
2 - ZD Sedlec u Mikulova; ČR; 1998, pozdní sběr; 175 Kč; 76,85
3 - Vinné sklepy Lechovice; ČR; 1998, pozdní sběr; 195 Kč; 73,85
4 - Tesco (Vinium Velké Pavlovice); ČR; 1996, kabinet; 129 Kč; 73,14
5 - Zera Ratíškovice; ČR; 1997, pozdní sběr; 139 Kč; 72
6 - Chateau Valtice (Vinné sklepy Valtice); ČR; 1996, kabinet; 125 Kč;
71,42
7 - Vinný sklep Velehrad (Abart s.r.o.); ČR; 1991, suché; 168 Kč; 71,28
8 - Víno Mikulov; ČR; 1989, polosladké; 199 Kč; 71
9 - Josef Valihrach, Krumvíř; ČR; 1996, pozdní sběr; 214 Kč; 70,42
10 - Chateau Bzenec (Víno Bzenec); ČR; 1997, jakostní suché; 79 Kč;
69,57
11 - Znovín Znojmo; ČR; 2000**, jakostní suché; 64,90 Kč; 67,28
12 - Danube Prista (Vinprom Rousse); Bulharsko; 1997, suché; 125 Kč;
66,43
13 - Patria Kobylí; ČR; *, jakostní suché; 85 Kč; 60,71
14 - R. Baloun Velké Pavlovice; ČR; 1997, polosuché; 120 Kč; 59,28
15 - Movino Velký Krtíš; SR; 1998, polosuché; 75 Kč; 55,85
Poznámka: * ročník neuveden, ** datum lahvování. Pořadí informací:
konečné pořadí; výrobce; země původu; ročník, charakteristika; cena;
průměrný počet bodů hodnotitelské komise (nejvyšší počet bodů je 100).
anketa:
K jakému jídlu tramín pijí a kde jej kupují členové hodnotitelské
komise?
Vilém Kraus, vysokoškolský profesor:
Tramín mám rád k dezertům, kupuji ho hlavně ve Velkopavlovické oblasti.
Miloš Michlovský, vinař, Rakvice:
Tramín piju jako digestiv, nanejvýše k bílým masům. Nekupuji ho, piju
pouze vlastní, nejlépe vyzrálejší ročník.
Milan Král, dovozce vína:
Záleží na tom, o jaký tramín jde. Pokud je to běžný typ, pak k rybám,
pozdní sběr z Francie ale jen k sýrům nebo dezertům. Tramín, který mám
rád, u nás lze koupit pouze v dobré restauraci.
Milan Šamánek, vědecký pracovník Kardiocentra Fakultní nemocnice Motol v
Praze:
Tramín je na mne příliš kořeněný a sladký, takže ho piju nanejvýše dvě
deci - což je pod zdravotní normu, která má být čtyři deci vína denně -
ke kokoskám, ty mám moc rád. Kupuji ho pouze u dobrého vinaře.
Jan Vala, televizní moderátor:
Především k jemným dezertům, tramín však piji i pro radost z harmonie
chuti a vůně. Dobrý tramín nehledám v obchodech, spíš přímo u vinařů.
Helena Valentová, vedoucí senzorické laboratoře VŠCHT Praha:
Je to jedna z mých nejoblíbenějších odrůd, piji ji při slavnostních
příležitostech, zejména k drůbeži. Kupuji tyto láhve jen ve vinotékách.
Ivan Váňa, vinař, Chrámce u Mostu:
Pouze k sýrům. Mám rád svěží český typ tramínů, z Moravy pak z okolí
Velkých Pavlovic, kde jej nekupuji, ale dostávám od kamarádů.
Slovník:
plné víno - víno má vysoký obsah organických i minerálních látek
třísloviny - látky, které se v chuti vína projevují stahováním sliznice
trpčina - hořké látky
éterická vůně - velmi jemná vůně
harmonické víno - hlavní složky vína jsou ve vzájemném příjemném poměru
suché víno - víno neobsahuje žádné zbytky cukru
pozdní sběr - hrozny sklízené při cukernatosti 21 až 24 kilogramů cukru
na sto litrů
nižší plností extraktivních látek - méně minerálních a organických látek
stařinka - látky, které se vyvíjejí při zrání vína v láhvi
technologické chyby vína - nedokonalé ošetření vína
zasíření - použití oxidu siřičitého k zábraně zvětrávání vína za
vyloučení mikrobiální činnosti
dlouhá persistence vjemu - dlouhá trvanlivost vjemu
reduktivní školení - ošetřování bez přístupu vzduchu
ležácká zralost - příjemný poměr druhotných látek, které se vyvíjejí při
ležení vína v láhvi
zbytkový cukr - nezkvašené cukry, které zůstávají ve víně po jeho
nalahvování
botrytidové tóny v chuti - vůně šedé plísně, která se rozšířila při
sklizni hroznů v pozdním termínu
odchod vína - vjemy, které nastávají po spolknutí doušku vína
(jš)
Jak se testovalo
Test proběhl v senzorické laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické
v Praze. Hodnotitelé seděli odděleni od sebe příčkami a své hodnocení
barvy, vůně a chuti anonymních vzorků vín psali do formulářů používaných
při mezinárodních soutěžích. Nejvyšší počet bodů jednoho vzorku byl 100.
Konečné bodové hodnocení vzniklo součtem bodů jednoho vzorku vyděleným
počtem hodnotitelů.
Vína byla seřazena podle ročníků a podle zbytkového cukru tak, aby
mladší ročníky předcházely starším a vína suchá vínům se zbytkem cukru.
Degustátoři znali pouze ročník a kategorii vína. Láhve byly vychlazeny
na teplotu devět stupňů Celsia a byly hodinu před začátkem degustace
otevřeny.
Komise, kterou vedl vysokoškolský profesor, enolog Vilém Kraus, byla
složena z vinařů, jejichž vína v testu zastoupena nebyla, dále z
obchodníka s vínem, vedoucí senzorické laboratoře, lékaře a televizního
moderátora.
Testovaná vína nakoupila redakce ze svého rozpočtu.
původ. Je pravděpodobné, že si ho přivezli Římané z řecké Thessalie a
říkali mu "Uva aminea", o níž římský statkář a autor odborných pojednání
o zemědělství Lucius Columella v 1. století našeho letopočtu napsal, že
to je odrůda svéhlavá, která snadno degeneruje a při rozmnožování se
musí neustále vybírat jen ty nejplodnější keře. O tom se přesvědčujeme
dodnes.
V minulém století, ale ještě i dnes se mnozí ampelografové přeli o to,
zda existují dvě základní varianty s červenými bobulemi hroznů: tramín
červený a tramín kořenný, jehož červeň má spíše šedočervený nádech a
kromě intenzivnějšího obsahu kořeněných látek zůstává po odtržení bobule
na stopce sytě červené lůžko. Většina praktiků však tvrdí, že se takové
rozeznávací znaky na stejném keři každoročně střídají v závislosti na
průběhu počasí. Nakonec to uznali i ampelografové, a proto máme dnes jen
jedno označení: tramín červený.
To však neznamená, že by se stejná odrůda nejmenovala jinak ve Francii
(Savagnin Rose, Gentil Rose Aromatique), Itálii (Termeno Aromatico) nebo
v Chorvatsku (Crvena ružica). Chorvaté použili pro jméno odrůdy
charakteristickou vůni jejího vína - růže. V bobulích hroznů se totiž
nachází nepatrné množství monoterpenů (Nerol, Phenylethanol), které jsou
základem vůně tramínu.
U nás se tramín rozšířil již v nejstarších dobách pod jménem Livora
červená a nesměl chybět ve vinicích šlechty, na církevních statcích nebo
u zámožnějších vinařů. Jejich víno bylo obdivováno, ale pro nízkou a
nepravidelnou plodnost i velkou pracnost při ošetřování keřů ho vinaři
většinou zatracovali. V Čechách se rozšířila, hlavně na Litoměřicku,
bílá varianta "tramín bílý", o němž naleznete mnoho zmínek v archivních
písemných záznamech pod jménem "Brynšt" nebo i "Prynč", což prý vzniklo
z latinského Vinum princeps = prvotřídní víno.
A že to bývalo nejlepší a nejdražší víno, potvrzují účetní knihy města
Litoměřic z období 1539-1614. Tenkrát vlastnilo město tři vinice:
Brynštovou, Pekelní a Kuželku. Víno z Brynštové, osázené tramínem bílým
(Brynštem), bylo vždy nejdražší. Stejně tomu bylo i ve sklepích
Nostitzovy domény ve Velkých Žernosekách, kde při inventuře sklepa
koncem roku 1844 bylo desetileté víno Tramínu bílého (Printsch) z roku
1834 shledáno nejlepším vínem. Pocházelo z Velké Vendule, části vinic u
Velkých Žernosek, kde prý měli své vinohrady již Keltové.
Tramín bílý není dodnes neznám ve Francii, kde v oblasti Jura je
Savagnin blanc hlavní odrůdou jak pro místní žlutá vína (Vin jaune du
Jura), tak pro vína poslamná (dnes se často používá nepřesné označení
slámová) z jeho hroznů sušených na slámě, a to hlavně v obci Arbois (Vin
de paille). Nelze se nezmínit o nejvýše položených patnácti hektarech
vinic ve švýcarském kantonu Wallis, kde se v nadmořské výšce 1100 metrů
pěstuje odrůda Heida neboli Paien v obci Visperterminen, což není nic
jiného nežli tramín bílý v místním nářečí.
Mnoho stop zanechal tramín v genetice nejjakostnějších odrůd bílých i
modrých vín. Podle nejnovějších poznatků genetických analýz byly
nalezeny geny tramínu v ryzlinku rýnském, sauvignonu, veltlínském
červeném raném, červenošpičáku, sylvánském zeleném, ale i v rulandském
modrém. Jak je vidět, ovlivnil tramín kvalitativní znaky mnoha odrůd
pěstovaných dnes v severnějších vinařských oblastech Evropy.
Pořadí testovaných vín
1 - J. Tichý, Rybníky; ČR; 1989, polosladké; 320 Kč; 81,14
2 - ZD Sedlec u Mikulova; ČR; 1998, pozdní sběr; 175 Kč; 76,85
3 - Vinné sklepy Lechovice; ČR; 1998, pozdní sběr; 195 Kč; 73,85
4 - Tesco (Vinium Velké Pavlovice); ČR; 1996, kabinet; 129 Kč; 73,14
5 - Zera Ratíškovice; ČR; 1997, pozdní sběr; 139 Kč; 72
6 - Chateau Valtice (Vinné sklepy Valtice); ČR; 1996, kabinet; 125 Kč;
71,42
7 - Vinný sklep Velehrad (Abart s.r.o.); ČR; 1991, suché; 168 Kč; 71,28
8 - Víno Mikulov; ČR; 1989, polosladké; 199 Kč; 71
9 - Josef Valihrach, Krumvíř; ČR; 1996, pozdní sběr; 214 Kč; 70,42
10 - Chateau Bzenec (Víno Bzenec); ČR; 1997, jakostní suché; 79 Kč;
69,57
11 - Znovín Znojmo; ČR; 2000**, jakostní suché; 64,90 Kč; 67,28
12 - Danube Prista (Vinprom Rousse); Bulharsko; 1997, suché; 125 Kč;
66,43
13 - Patria Kobylí; ČR; *, jakostní suché; 85 Kč; 60,71
14 - R. Baloun Velké Pavlovice; ČR; 1997, polosuché; 120 Kč; 59,28
15 - Movino Velký Krtíš; SR; 1998, polosuché; 75 Kč; 55,85
Poznámka: * ročník neuveden, ** datum lahvování. Pořadí informací:
konečné pořadí; výrobce; země původu; ročník, charakteristika; cena;
průměrný počet bodů hodnotitelské komise (nejvyšší počet bodů je 100).
anketa:
K jakému jídlu tramín pijí a kde jej kupují členové hodnotitelské
komise?
Vilém Kraus, vysokoškolský profesor:
Tramín mám rád k dezertům, kupuji ho hlavně ve Velkopavlovické oblasti.
Miloš Michlovský, vinař, Rakvice:
Tramín piju jako digestiv, nanejvýše k bílým masům. Nekupuji ho, piju
pouze vlastní, nejlépe vyzrálejší ročník.
Milan Král, dovozce vína:
Záleží na tom, o jaký tramín jde. Pokud je to běžný typ, pak k rybám,
pozdní sběr z Francie ale jen k sýrům nebo dezertům. Tramín, který mám
rád, u nás lze koupit pouze v dobré restauraci.
Milan Šamánek, vědecký pracovník Kardiocentra Fakultní nemocnice Motol v
Praze:
Tramín je na mne příliš kořeněný a sladký, takže ho piju nanejvýše dvě
deci - což je pod zdravotní normu, která má být čtyři deci vína denně -
ke kokoskám, ty mám moc rád. Kupuji ho pouze u dobrého vinaře.
Jan Vala, televizní moderátor:
Především k jemným dezertům, tramín však piji i pro radost z harmonie
chuti a vůně. Dobrý tramín nehledám v obchodech, spíš přímo u vinařů.
Helena Valentová, vedoucí senzorické laboratoře VŠCHT Praha:
Je to jedna z mých nejoblíbenějších odrůd, piji ji při slavnostních
příležitostech, zejména k drůbeži. Kupuji tyto láhve jen ve vinotékách.
Ivan Váňa, vinař, Chrámce u Mostu:
Pouze k sýrům. Mám rád svěží český typ tramínů, z Moravy pak z okolí
Velkých Pavlovic, kde jej nekupuji, ale dostávám od kamarádů.
Slovník:
plné víno - víno má vysoký obsah organických i minerálních látek
třísloviny - látky, které se v chuti vína projevují stahováním sliznice
trpčina - hořké látky
éterická vůně - velmi jemná vůně
harmonické víno - hlavní složky vína jsou ve vzájemném příjemném poměru
suché víno - víno neobsahuje žádné zbytky cukru
pozdní sběr - hrozny sklízené při cukernatosti 21 až 24 kilogramů cukru
na sto litrů
nižší plností extraktivních látek - méně minerálních a organických látek
stařinka - látky, které se vyvíjejí při zrání vína v láhvi
technologické chyby vína - nedokonalé ošetření vína
zasíření - použití oxidu siřičitého k zábraně zvětrávání vína za
vyloučení mikrobiální činnosti
dlouhá persistence vjemu - dlouhá trvanlivost vjemu
reduktivní školení - ošetřování bez přístupu vzduchu
ležácká zralost - příjemný poměr druhotných látek, které se vyvíjejí při
ležení vína v láhvi
zbytkový cukr - nezkvašené cukry, které zůstávají ve víně po jeho
nalahvování
botrytidové tóny v chuti - vůně šedé plísně, která se rozšířila při
sklizni hroznů v pozdním termínu
odchod vína - vjemy, které nastávají po spolknutí doušku vína
(jš)
Jak se testovalo
Test proběhl v senzorické laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické
v Praze. Hodnotitelé seděli odděleni od sebe příčkami a své hodnocení
barvy, vůně a chuti anonymních vzorků vín psali do formulářů používaných
při mezinárodních soutěžích. Nejvyšší počet bodů jednoho vzorku byl 100.
Konečné bodové hodnocení vzniklo součtem bodů jednoho vzorku vyděleným
počtem hodnotitelů.
Vína byla seřazena podle ročníků a podle zbytkového cukru tak, aby
mladší ročníky předcházely starším a vína suchá vínům se zbytkem cukru.
Degustátoři znali pouze ročník a kategorii vína. Láhve byly vychlazeny
na teplotu devět stupňů Celsia a byly hodinu před začátkem degustace
otevřeny.
Komise, kterou vedl vysokoškolský profesor, enolog Vilém Kraus, byla
složena z vinařů, jejichž vína v testu zastoupena nebyla, dále z
obchodníka s vínem, vedoucí senzorické laboratoře, lékaře a televizního
moderátora.
Testovaná vína nakoupila redakce ze svého rozpočtu.
