S prodejem tuzemského plynárenství se doposud počítalo až napřesrok, především proto, že vláda a meziresortní privatizační komise chtěly nejprve vyřešit prodej elektroenergetiky - tedy společnosti ČEZ a distributorů elektřiny. Harmonogram postupu prací se však zasekl na výběru privatizačního poradce, který provázejí technické a právní potíže.
"Faktem je, že prodej plynárenství by měl být jednodušší, a dá se tedy letos stihnout," domnívá se rovněž poslanec a člen privatizační komise Josef Hojdar. Podle zdrojů blízkých privatizaci je také výběr poradce po špatných zkušenostech z elektroenergetiky lépe připraven.
Státní podnik Transgas nyní dokončuje přípravu na svoji přeměnu na akciovou společnost. Ministerstvo financí tento týden vydalo privatizační rozhodnutí, které se ovšem původně očekávalo již loni na podzim, a akciová společnost tak může podle odhadu ekonomického náměstka Transgasu Petra Klimeše vzniknout na přelomu dubna a května.
"Předpokládáme, že bude mít základní jmění 37 miliard korun, na nějž se vydá 37 milionů akcií," uvedl Klimeš. Kromě akciové společnosti, v jejímž majetku zůstane i TransgasNet, komunikační dceřiná firma podniku, vznikne ještě zbytkový státní podnik.
"Do něj by se měly převést pohledávky a závazky Transgasu vůči Rusku a státu ještě z minulých let. Jejich celková výše je zhruba 4,5 miliardy korun," řekl Klimeš. Pohledávky vznikly na základě takzvaných Jamburských dohod bývalého Československa, podle nichž tuzemské firmy stavěly v bývalém Sovětském svazu různá plynárenská zařízení a země za to dostávala zaplaceno plynem.
Dodnes tak Kazachstán, Ukrajina a Rusko dluží Česku 4 miliardy kubíků plynu, což je zhruba polovina celkové roční spotřeby země. Tuto pohledávku v hodnotě zhruba 4,5 miliardy korun vede ve svých účtech Transgas a ve stejné výši má na druhé straně závazek vůči státnímu rozpočtu.
"Geopolitické hry" při privatizaci tuzemského plynárenství mohou podle Mládka odrážet zájmy různých zahraničních společností s ohledem na možnosti tranzitu ruského plynu do Evropy.
Souběžně s Transgasem se totiž privatizuje také jeho slovenská obdoba, Slovenský plynárenský průmysl. Jeho pozice je přitom silnější, protože přes Slovensko vede plynovod jak přes naše území, tak i do Rakouska a Itálie.
O tuzemský Transgas s distributory zatím oficiálně potvrdil zájem německý Wintershall, který je také částečným dodavatelem plynu do tuzemska. "Připravujeme vznik konsorcia, jeho složení oznámíme koncem března," uvedl ředitel českého zastoupení firmy Arnošt Thón. Wintershall se zároveň hlásí i do tendru na SPP.
"I když na Slovensku uspějeme, nic to nemění na našem zájmu o Transgas," zdůraznil. Výhodou Slovenska je podle něj více tranzitních cest, na druhou stranu Česko má zase například podstatně větší vnitřní trh.
Neoficiálně se jako o zájemcích hovoří také o německém Ruhrgasu, italském Snamu, francouzském Gaz de France či klíčovém dodavateli plynu do země, ruském Gazpromu.
Další z dodavatelů, norský Statoil, podle vyjádření jeho mluvčí Elsy Nesmoenové otázky případné účasti v privatizaci principiálně nekomentuje. Statoil však nyní sám prochází privatizací, a s jeho účastí se tak příliš nepočítá.
