Pokuty, které začíná policie ve Francii a v Německu udělovat řidičům českých kamionů, jsou nejdiskutovanějším dopravním problémem posledních dní. Důvodem je opatření, podle něhož musí mít řidiči v zahraničí mzdu rovnou alespoň výši minimální mzdy v dané zemi.
Kamioňák ve Francii by tak musel mít na výplatnici až čtyřicet tisíc korun, kromě toho mít potvrzení ve francouzštině a splňovat další administrativu. Portál iDNES.cz už informoval o prvním případu řidiče, který za nesplnění požadavků dostal ve Francii pokutu ve výši 135 eur (více čtěte zde).
Zatím padla jediná pokuta, další případy jsou však ve fázi takzvaných kaucí, zatím bez finančního postihu, ovšem s nejistým výsledkem. „Víme zatím asi o 15 případech, jsou to kauce, tzn. dá se o nich jednat, i když je to ve Francii těžké a mnoha firmám za to 135 EUR nestojí,“ uvedl v on-line rozhovoru Vojtěch Hromíř. Ten zákon považuje za absurdní.
Kromě Francie platí nařízení také v Německu a chystají se ho spustit v Itálii, Belgii, Nizozemí a Rakousku. Nejvíce může bolet v obchodu s Německem. Podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat sdružení Česmad, může plné uplatňování německého zákona ohrozit existenci 10 až 30 procent českých dopravních firem.
ON-LINE rozhovorNa dotazy čtenářů odpovídal Vojtěch Hromíř ZDE. |
Dopravci to považují za neférové a protekcionistické řešení zemí, které chtějí vytlačit levnější konkurenci. „Administrativní náklady jsou zcela nepřiměřené, pokud má firma platit řidiče za práci ve Francii tamní mzdou, musí vést oddělenou evidenci pracovní doby, upravit software, najmout a platit si zástupce ve Francii, u nějž budou uloženy dokumenty, jako je deklarace o vyslání, smlouvy a podobně,“ vyjmenoval Hromíř.
Obzvlášť absurdní Hromíř situaci považuje v zrcadle toho, co se děje například v Calais. Tam imigranti pod kola projíždějících kamionů házejí překážky, snaží se je zpomalit a přepravit se jimi do vnitrozemí. „Francouzi toho už hodně naslibovali, něco málo udělali, ale stále tam jsou řidiči napadáni a policie zpovzdálí přihlíží a zakročí, až když pomine počáteční agrese,“ říká.
Nařízení o dodržování minimální mzdy však není jediné, nad kterým se dopravci pozastavují. Nová pravidla dávají policistům moc pokutovat také řidiče přespávající v kamionech. Mají tak vytlačit takzvané nomády, tedy dopravce, kteří se v zemi usídlí na několik měsíců. S opatřením podle Hromíře přišli Belgičané a Francouzi. „Problém je v tom, že neexistují zařízení, kam by mohl jít přespat, a také místa, kde by mohl nechat bezpečně zaparkovaný kamion,“ říká šéf Česmad. Vedle toho přišel další nápad: povinný návrat „domů“ do 14 dní.
Opravy a kolony jako daň za nečinnost
Jiné problémy trápí řidiče na českých vozovkách. Státní úřady, jako je Ředitelství silnic a dálnic, od léta čelí většímu tlaku nespokojených řidičů kvůli uzavírkám a častým kolonám. Lidé si například stěžují, že silnice se uzavřou, ale nikdo na nich nepracuje. Podle Hromíře stát dvacet let na opravy kašlal a lidé si teď jen vybírají nepříjemnou daň za nečinnost. „Kdyby se do toho nepustili, tak by se mohlo stát, že se D1 stane totálně nesjízdnou během pěti let,“ míní Hromíř.
Utrácení dotací si „užijí“ řidiči: probíhá největší výměna svodidel |
Kritika se valí na stát také kvůli tomu, že nestihl vysoutěžit provozování mýta na další roky a prodloužil proto miliardovou smlouvu s firmou Kapsch. Tématem pro dopravce je však v souvislosti s mýtem také otázka jeho rozšíření na část silnic druhé třídy. O tom se vede diskuse s kraji, kterým tyto komunikace patří.
