Dosud dochází ke zvláštní situaci, kdy například vlak z Prahy do Ostravy jede až k Přerovu po pravé straně a dál po levé. Vlaky jezdí po levé straně na trati z Břeclavi do Bohumína přezdívané Ferdinandka od roku 1872. Důvodem změny je sjednocení pravidel evropské železniční sítě.
Severní dráhaTrať mezi Rakouskem a Polskem je označována i jmény "Ferdinandka" nebo "druhý koridor". Úsek mezi Břeclaví a Přerovem byl dokončen v roce 1841, celá trať z Vídně do Krakova byla v provozu od roku 1856. Původně se jezdilo vpravo, ale od roku 1872 se jezdí po levé straně. Od léta přecházejí napravo vlaky z Vídně do Břeclavi, v prosinci dál do Bohumína. |
"Například již v srpnu 2012 bude zaveden pravostranný provoz na návazné trati z Břeclavi do Vídně," uvedl mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavel Halla. Podle něj nepřinese změna žádné investiční náklady. "Modernizace koridoru byla připravena na 'obouživelný' provoz," vysvětlil Halla. SŽDC bude platit prakticky jen výměnu informačních tabulí ukazujících směr jízdy ve stanicích. Velká změna nastane nejen pro strojvedoucí a další zaměstnance dráhy, ale také pro cestující.
Na většině stanic se jim změní nástupiště. Nastupovat a vystupovat z vlaku budou na opačné straně než dosud. A ve větších stanicích budou muset na stejný vlak chodit i na jiné nástupiště. Měnit se bude také hlášení a přelepení či vyměnění čeká i směrové cedule.
Změna nemá způsobit žádné problémy s bezpečností: zabezpečovací systémy jsou připraveny na provoz v obou směrech. Trať je dálkově řízena z Přerova. Správa železniční dopravní cesty i České dráhy kvůli změně chystají také velkou informační kampaň. "Budeme lidem dopředu vysvětlovat, že k této změně dochází a co to pro ně znamená," přiblížil Halla. Upozornění bude i v jízdním řádu.
Upozornění bude i na jízdenkách
Informovat o tom, že vlaky pojedou po jiné koleji, hodlají i České dráhy. "Od listopadu budeme na tuto skutečnost upozorňovat lidi při nákupu jízdenky na pokladně," uvedl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Proč se jezdilo vlevo? ZáhadaDůvody, proč se levostranný provoz na některých tratích v minulosti zaváděl, jsou dosud neznámé. "Je to záhada železniční historie. Hlavní roli zřejmě hrála inspirace v zahraničí, vlevo se dodnes standardně jezdí například ve Švýcarsku nebo ve Francii. V českých zemích přitom od roku 1851 platil zákon, který nařizoval pravostranný provoz," říká historik Pavel Schreier. Po pravé koleji se proto původně několik let jezdilo i na trati z Břeclavi přes Přerov do Bohumína, v roce 1872 se tady však rozhodlo o převedení provozu doleva. A nebyla to zdaleka poslední tuzemská trať, kde se takto netypicky jezdilo desítky let. "V živé paměti je levostranný provoz na trati mezi Chomutovem a Chebem, kde na posledním úseku skončil až v roce 2006. Už si jen pamětníci si ale vybaví, že vlevo se od roku 1905 až do konce 40. let jezdilo také z Prahy do Benešova," doplňuje další příklad historik Schreier. Martin Vokáč, MF DNES |
Upozornění se má na jízdenky i tisknout. Jízda po levé straně je pozůstatkem ještě z dob Rakouska-Uherska, ve většině evropských zemí se nyní už jezdí vpravo. I proto jsou většinou lokomotivy konstruovány pro pravostranný provoz.
Ještě do roku 2009 se jezdilo vlevo i v úseku z Bohumína do Petrovic u Karviné. Už v létě skončí levostranný provoz i na rakouských tratích kolem Vídně, aby se mohlo na tamní nové hlavní nádraží najíždět jen pravostranně. Změna způsobí zřejmě malé komplikace jen v Ostravě, kde je nákladové nádraží hlavně na levé straně ve směru od Přerova, a nákladní vlaky tak budou muset projíždět křížem přes celou stanici.
V Česku zůstane ještě řada dalších železničních anomálií. Mezi ně patří především dvě různé napájecí soustavy na hlavních tratích, které se navíc liší od napětí v Rakousku a v Německu. V praxi tak řada lokomotiv může jezdit jen v části země.