Řidiči kvůli sněhu radši onemocní. Firma pořídila trenažér na „bílou nemoc“

  • 117
Pokud jste si mysleli, že jezdit autobusem je zhruba stejně jednoduché jako točit volantem u auta, pár sekund v suterénu berounské pobočky autobusového dopravce Arriva vás rychle vyvede z omylu.

Arriva má v Berouně unikátní trenažér pro řidiče autobusů, který umožňuje zkusit si jízdu jinak než na běžných simulátorech v autoškole. Podobně jako speciální letecké simulátory je plně pohyblivý a tak ucítíte například každé najetí na obrubník.

„Trenažér je od výrobce, který vyrábí letecké simulátory, máme ho od něj pronajatý,“ říká generální ředitel Arrivy Daniel Adamka. Do Berouna ho pořídili jak na školení řidičů, tak i testování možných zájemců.

Na řidiče čeká volant z autobusu i přístrojová deska včetně řadící páky, dění na silnici a v okolí sleduje na třech velkých monitorech. Vybrat si může z provozu v krajině nebo ve městě. Kromě autobusu si mohou řidiči vybrat i verzi nákladního vozu a zkusit například couvání s návěsem.

Jako člověk bez jakékoliv praxe s větším než osobním autem záhy poznávám úskalí autobusu. Vezu patnáct tun, takže rozjezd není nejsvižnější. Řazení je automatické, ale je možnost nastavit i osmistupňovou manuální převodovku. Komplikace přijdou hned při prvním odbočení doprava. Neuposlechnu pokynů a najedu si tak, jako bych jel s osobním autem, takže vzápětí narazím bokem do značky.

Volant je citlivý, každou chvíli pociťuji nárazy na chodník, protože se mi nedaří udržet se na silnici. Při prudkém sešlápnutí brzdy chybí jen zvuk nespokojených cestujících, stanoviště řidiče se pohybuje tak, jako kdybych skutečně brzdil. I proto se tu některým lidem už udělalo nevolno.

Simulátor pomáhá překonat „bílou nemoc“

Trenažér jde nastavit tak, že simuluje i různé podmínky. Od silného větru po jízdu v dešti či na sněhu. Zdeněk Abraham, šéf firmy Probotrans, která patří pod skupiny Arrivy, říká, že simulátor má pomoci u některých řidičů překonat stavy, kterému se říká „bílá nemoc“. „Když napadne sníh, mají obavy jezdit a raději onemocní,“ vysvětlil Abraham.

Řidiče školí i v defenzivní jízdě, tedy větší předvídavosti. Na simulátoru tak mohou zažít situace, kdy neočekávaně pod kola vběhne chodec nebo nedá přednost jiné auto. Přednostně na školení jdou ti řidiči, kteří mají větší nehodovost.

Trenažér umí vyhodnotit například i styl jízdy. Kombinují ho proto se školením o ekonomické jízdě, nejprve řidič projede trasu před ním a po školení znovu. Rozdíl má ukázat, zda se naučil jezdit úsporněji. „Motory prošly velkým vývojem, dříve bylo nutné jezdit na vyšší otáčky. Starší řidiči si tak často neuvědomují, že teď už stačí jezdit v nižších otáčkách a je to úspornější,“ dodal Abraham.

Zařízení není většinou přístupné veřejnosti, ta má možnost ho zkusit většinou jen při speciálních akcích jako například na červnový den otevřených dveří. Další trenažér chce Arriva pořídit pro své moravské pobočky.