Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Solárníci žalují energetický úřad kvůli podkladům pro Ústavní soud

  10:38aktualizováno  12:11
Solární investoři podali trestní oznámení na Energetický regulační úřad. Ten podle nich dal zkreslené podklady Ústavnímu soudu, který loni rozhodoval o platnosti 26procentní solární dani. Úřad se proti obvinění, že podklady pro soud zmanipuloval, již dříve ohradil.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Radek Kalhous, MAFRA

"ERÚ (Energetický regulační úřad) obelhal Ústavní soud i premiéra, neboť zkreslil oba dva výpočty návratnosti fotovoltaických elektráren. Proto jsme nuceni na úřad, jeho předsedkyni a pracovníky, kteří se podíleli na zpracování těchto podkladů, podat trestní oznámení," informovala v tiskové zprávě ředitelka fotovoltaické průmyslové asociace Zuzana Musilová. Podle ní úřad například neuvažoval o zdanění příjmů, chyboval v diskontování či počítal s nesprávnými cenami.

Reakci ERÚ zjišťujeme.

Solární daň 26 procent napadli u Ústavního soudu provozovatelé fotovoltaických elektráren, kterým se nelíbilo, že stát zákonem změnil podmínky jejich podnikání. Soud ale jejich výhrady odmítl a daň nezrušil. Zároveň však konstatoval, že v možných budoucích konkrétních sporech může konkrétním podnikatelům přiznat odškodnění za zničený byznys.

Solární boom v Česku

Boom solárních elektráren nastal v Česku v roce 2010. Od ledna 2011, kdy stát výrazně snížil garantované výkupní ceny pro nově připojené velké zdroje nad 100 kilowattů z 12 150 korun na 5 500 korun za megawatthodinu, zájem velkých investorů o výstavbu nových zdrojů opadl.

Nově instalovaných solárních panelů přesto nadále přibývá a ERÚ loni řešil rekordní počet žádostí o udělení licence, kterých na úřad dorazilo přes 10 tisíc. Většina z nich ale byly panely na střechách rodinných domů, které do sítě přispívají jen malým výkonem.

Česká fotovoltaická průmyslová asociace i Aliance pro energetickou soběstačnost se však domnívají, že státní orgán ERÚ pod vedením současné předsedkyně Aleny Vitáskové předal loni ústavním soudcům před rozhodováním takové podklady, které chybně dokazovaly návratnost solárních investic. Ta má být podle zákona garantována na maximálně 15 let. Podle solárníků je však návratnost ve skutečnosti delší, a kdyby to soudci věděli, platnosti odvodu  by nepotvrdili.

Solárníci proto žádají v žalobě soud, aby podal návrh na zrušení solárního odvodu.

Solárníci: Nečas odvádí pozornost od podílu své vlády na problémech se solární energií

Zároveň se ohrazují proti ostrému tónu, který vůči nim před pár dny uplatnil premiér. "Je to nesmírně agresivní skupina, která doslova a do písmene nehledí nalevo ani napravo," řekl Nečas v neděli s tím, že ve hře je boj o desítky až stovky miliard, které jdou z kapes spotřebitelů či daňových poplatníků na hrazení špatně nastavených cen elektřiny ze slunce. Podle premiéra bude nutné prošetřit, jak kvalitní byly podklady ERÚ za bývalého vedení, tedy v letech 2005 až 2011.

Nečas tak podpořil podnět ERÚ z počátku února, ve kterém úřad žádá na základě auditu činnosti předchozího vedení úřadu státní zastupitelství o prověření jejich činnosti. Podle auditorů byly ceny výkupních cen elektřiny spočítány špatně a mohl tak způsobit škodu v řádu desítek miliard. Státní zastupitelství však podnět vrátilo zpět s tím, že musí být lépe zpracován.

Solárníci sice souhlasí s tím, že výpočet ERÚ byl v minulosti špatný, nové vedení však podle nich v chybách pokračuje a i to se musí vyšetřit. Současné kroky ERÚ a výroky Nečase pak podle nich tak mají hlavně sloužit k odlákání pozornosti od investic polostátní firmy ČEZ do solární energetiky.

"Během vlády Petra Nečase nakoupil ČEZ 130 megawattů fotovoltaických elektráren. Požadujeme, aby ČEZ zveřejnil informace od koho a za kolik kupoval své fotovoltaické elektrárny. Veřejnost se musí dozvědět, zda tyto miliardy korun neskončily u kmotrů ODS či ve stranickém rozpočtu," prohlásila Musilová.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.