Česká národní banka zahajuje hlasování o návrhu pamětní stříbrné mince.

Česká národní banka zahajuje hlasování o návrhu pamětní stříbrné mince. | foto: Petr Topič, MAFRA

Trestní oznámení ministerstva míří na nejbohatšího úředníka roku 2009

  • 67
U všech nevýhodných finančních operací při zajišťování státního dluhu, kvůli kterým podalo ministerstvo financí trestní oznámení, stál jeden člověk. Podle informací MF DNES jde o dlouholetého ředitele odboru Jiřího Frantu. Právě na něj podané oznámení míří.

Bývalý ředitel odboru správy státního dluhu Jiří Franta byl tím, kdo jednal s bankami - mimo jiné i ohledně zajišťování zahraničních výpůjček státu proti kurzovým pohybům.

Mezi lidmi, kteří se kolem obchodování se státními dluhopisy pohybovali, bylo údajně známo, že Franta byl velký cestovatel. Na náklady dodavatelů ministerstva absolvoval odborné semináře v exotických zemích a s přepychovým ubytováním. „Když byl ředitelem odboru, procestoval celý svět,“ vzpomíná jeden z pamětníků, se kterým MF DNES hovořila. Co se týká odbornosti, nevzpomínají na něj bývalí spolupracovníci s velkým respektem. „Nebyl to člověk, který by tomu rozuměl, který by prošel finančním tréninkem,“ říká další pamětník, který Frantu na ministerstvu několik let zažil.

Jiří Franta se mediálně proslavil až tím, že měl za rok 2009 nejvyšší plat ve státní správě (1,85 milionu korun). „Tu odměnu mu napsal můj předchůdce pan Janota (Eduard Janota, bývalý ministr financí v úřednické vládě Jana Fischera - pozn. red.), a týká se to roku 2009, kdy byla velká hospodářská a finanční krize, kdy bylo velmi složité refinancovat co nejlevněji a bez finančních rizik státní dluh,“ řekl v roce 2011 serveru Novinky.cz tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek.

Kalousek byl tím, kdo úředníka, který na ministerstvu působil minimálně od začátku devadesátých let, propustil. Vyjádření Jiřího Franty se MF DNES získat nepodařilo, na telefonát ani SMS nereagoval.

Nevýhodné zajištění státních dluhopisů

Jak ve čtvrtek uvedlo ministerstvo financí v tiskové zprávě, interní audit odhalil, že některé operace z let 2004, 2005 a následně 2009 při řízení státního dluhu byly pro stát podezřele nevýhodné. Údajně mohla vzniknout škoda v řádech miliard korun, uvedlo ministerstvo (více čtěte zde).

Pochybení odhalila už kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu z března 2016 - popsala v něm dodatek ke smlouvě o swapové operaci z roku 2009, kvůli kterému podle kontrolorů platí Česká republika na úrocích přes 200 milionů korun ročně víc, než kdyby dodatek neuzavřela (více o tom čtěte zde).