Podle zástupců fondů je hlavní problém v tom, že odměna pro zprostředkovatele za získání nových klientů je nízká, „Za distribuci může penzijní společnost zaplatit maximálně 870 korun, vázaný zástupce z toho pak dostane 400 až 500 korun,“ říká Richard Siuda z Conseq penzijní společnosti. Zprostředkovatelé se tak nehrnou do vysvětlování, jaká jsou rizika a možné výnosy v nových fondech.
Mezi lidmi tak vládne přesvědčení, že staré penzijní připojištění (dnes takzvané transformované fondy) bylo výhodné, zatímco nové už nikoliv. Vstup do starého systému skončil 31. prosince 2012. Celý rok předtím se penzijní společnosti snažily na poslední chvíli získat nové klienty a přesvědčovaly je, že musí stihnout uzavřít penzijní připojištění postaru. Hlavním argumentem byla garance neprodělku nebo možnost postupné výplaty části úspor ještě před důchodem.
Oba argumenty jsou pravdivé, nicméně nové účastnické fondy zase skýtají možnost úspory zhodnotit. Transformované fondy dosud nanejvýš pokrývaly inflaci, někdy ani to ne. U starých i nových fondů, je přitom nárok na stejný státní příspěvek - je ale třeba spořit alespoň 300 korun měsíčně.
Do nových fondů vstupují hlavně šedesátníci
Jediný, kdo se do nových fondů nezdráhá vstupovat, jsou lidé, kterým už kvůli věku (zpravidla dosažení šedesátky nebo odchod do starobního důchodu) doběhlo penzijní připojištění a museli si ho vybrat. Penzijní společnosti skupin ČS, ČSOB, ČP a AXA mají většinu klientů v nových fondech právě ze skupiny „recyklovaných“ klientů, tedy zpravidla starších 60 let.
„Velká část klientů se tak nyní skutečně rekrutuje z ukončovaných smluv v transformovaných fondech. Důvodem je současná silná regulace distribuce, díky které finanční poradci sjednávají do systému velmi málo nových klientů,“ říká Petr Brousil, mluvčí PS České pojišťovny.
Tito klienti chtějí státní příspěvek až 2 760 korun ročně a plus daňové úlevy. Penzijní spoření ve třetím pilíři je pro ně výhodný spořící produkt podobně jako stavební spoření, který si navíc mohou (díky svému věku) vybrat už po pěti letech spoření. Naopak mladí klienti musejí čekat až do důchodu.
Vláda chce třetí pilíř zatraktivnit
Jak už dříve informovala MF DNES, zatraktivnění třetího pilíře se snaží penzijní společnosti prosadit v rámci vládní důchodové komise (více čtěte zde: Důchod potrvá čtvrt života, manželé se o penzi podělí). Ta po avizovaném zrušení druhého penzijního pilíře vymýšlí, jak lidi motivovat k penzijnímu spoření alespoň v pilíři třetím. Jedním z ‚vylepšení‘ má být možnost spořit dětem už od narození či možnost výnosy na konci spoření nedanit - podmínkou by ale bylo vzdání se jednorázové výplaty úspor a volba minimálně desetileté renty. Penzijním společnostem by se také měla uvolnit pravidla investování a umožnit zvýšit provize pro zprostředkovatele.
Na důchod si ve třetím pilíři spoří celkem 4,84 milionů lidí (údaj za 3. čtvrtletí 2014). Z toho 179 tisíc lidí v účastnických fondech. Ostatní spoří v transformovaných fondech (staré penzijní připojištění) - ty jsou od roku 2013 pro nové klienty zavřené.
