Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brazílie staví kolosální elektrárnu. Přehrada zalije území velké jako Praha

  15:03aktualizováno  15:03
Brazilci budují na řece Xingu v amazonském pralese přehradu Belo Monte, jednu z největších hydroelektráren světa. První turbína je v poslední fázi testování před tím, než začne vyrábět elektrickou energii. Monumentální projekt je od počátku kontroverzní kvůli korupčnímu skandálu a zásahům do lidských práv i životního prostředí.

Naplánovat kolosální brazilský projekt přehrady Belo Monte zabralo více než 40 let. Stavba začala v roce 2011. Podle ambiciozního návrhu má elektrárna navýšit produkci energie v zemi, ve které už teď více než 70 procent elektřiny generují právě vodní elektrárny, uvedl britský list The Telegraph.

Stavba vodní elektrárny má být dokončena v roce 2019. Náklady se podle plánu vyšplhají v přepočtu na 437 miliard korun, to je více než třetina příjmů státního rozpočtu České republiky za loňský rok. Po dokončení bude maximální výkon elektrárny 11,233 MW, nicméně mezi červencem a říjnem dokáže vyrobit pouze 10 procent ze své kapacity.

V těchto měsících totiž v regionu málo prší. Zastánci projektu ale tvrdí, že i tak bude mít dostatečnou kapacitu na to zásobovat celý osmimilionový stát Pará.

Od začátku problematický projekt

Už samotné zahájení stavby doprovázely protesty. Vláda argumentovala tím, že hydroelektrárna má v budoucnu využít potenciál řek v Amazonii a do budoucna splnit poptávku po elektrické energii. Odborníci ale namítali, že vláda výpočty nepředložila k otevřené debatě a odhady zpracovalo pouze její oddělení energetiky. Odpůrcům se nelíbila také malá efektivita elektrárny v zimních měsících a narušení tamního ekosystému.

Podle nich hrozí devastace rozsáhlého území s čím dál vzácnějším deštným pralesem i také vysídlení dvaceti až třiceti tisíc původních obyvatel. Navíc zaplavení zhruba 500 kilometrů čtverečních, tedy území o velikosti Prahy, citelně promění prostředí, což naruší život tamních živočichů včetně ryb (více čtěte zde).

Minulý měsíc navíc senátor Delcidio do Amaral vyšetřovatelům přiznal, že Strana práce současné prezidentky Dilmy Rousseffové společně se Stranou brazilského demokratického hnutí obdržely v přepočtu asi 306 milionů korun jako úplatek od společnosti Norte Energia SA, která stavební zakázku získala.

Amaral je vyšetřován v rámci protikorupční operace známé jako Lava Jato (Automyčka). Svědectví poskytl na základě dohody se státním zástupcem.

Odpor ze strany původních obyvatel

Před zahájením testování první turbíny dostala Norte Energia SA pokutu, protože neodškodnila blízké vesnice, tak jak se zavázala. V současné době čelí stavební společnost navíc obvinění ze znečišťování vody ve městě Altamira, které se nachází v blízkosti elektrárny.

O napjaté situaci kolem projektu svědčí i fakt, že stavební firma minulý týden slíbila kmenu Curuaia, že v jeho vesnici postaví novou studnu na vodu. Původní obyvatelé na oplátku propustili tři unesené pracovníky společnosti a kapitána říční lodi, které zadrželi 10 března.

„Brazílie prochází ekonomickými a politickými turbulencemi,“ napsala ve své zprávě pracovnice OSN Victoria Tauli-Corpuzová (více o ekonomické a politické situaci v zemi čtěte zde). „K problémům přispívají obvinění z korupce, které se týkají megaprojektů - včetně Belo Monte - a skutečnost, že stavby vznikaly za cílem politicky a ekonomicky se obohatit. Individuální zisk šel na úkor práv původních obyvatel a jejich kulturního a fyzického přežití,“ doplnila.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.