Výzkum tak dokazuje, že pocit chudoby je relativní věc, která se s oficiálními čísly rozchází. Za extrémně chudého je považován podle Světové banky člověk, jemuž nestačí 1,25 dolaru (25 korun) na den na jídlo či ošacení a jeho život je tak ohrožen. Nyní takto žije zhruba 1,4 miliardy lidí.
V Česku se tato hranice měří jinak. Jako chudý je brán člověk, který uspokojuje své potřeby na výrazně nižší úrovni, než je průměrná úroveň ve společnosti.
Podle posledních dat Českého statistického úřadu z roku 2007 spadali do této skupiny lidé, kteří disponovali ročním příjmem menším než 93 a půl tisíce korun, tedy zhruba 260 Kč na den.
"Do této hranice se vešlo téměř milion lidí," říká Marie Burkhardová z ČSÚ.
Odborníci tvrdí, že není překvapivé, když oficiální statistiky mluví o tom, že chudý je každý desátý Čech, zatímco podle průzkumu se tak cítí každý třetí.
Chudoba je relativní pocit
"Pocit chudoby závisí například na tom, jak vysoko si člověk cení majetku," vysvětluje psycholožka Vendula Kolářová. Podle ní se v tomto ohledu cítí lépe lidé, kteří se příliš nestrachují o svou budoucnost a žijí ze dne na den.
"Někteří jsou zvyklí žít v katastrofickém scénáři, a ti se budou cítit chudí, i kdyby měli všeho dostatek," říká psycholožka.
Při posuzování chudoby záleží také na tom, s kým se lidé srovnávají. "Nejčastěji to jsou příbuzní, sousedi, kolegové z práce či kamarádi. V širším měřítku to mohou být lidé, které sledují v televizi," říká sociolog Jan Spousta.
Za chudé se tak podle něj nemusí považovat ani lidé, kteří podle oficiálních statistik "na dně" skutečně jsou. To potvrzuje i ředitel organizace Naděje, jež pomáhá lidem, kteří se ocitnou na ulici.
"Mezi bezdomovci jsou rozdíly. Většina z nich se za chudé považuje, ale jsou tu i tací, kteří mají práci a žijí v azylovém domě, a právě ti se tak necítí, protože si uvědomují, že jsou na tom lépe než ostatní," říká Ilja Hradecký.
Podle průzkumu se nejvíce za chudé považují nezaměstnaní, dělníci a důchodci. Nejméně naopak podnikatelé, živnostníci a studenti.
Z chudých rodin se rekrutuje přibližně polovina levicově orientovaných osob, zatímco mezi pravicově zaměřenými voliči se k chudobě hlásí necelá pětina lidí.
Podle autora výzkumu Stanislava Hampla se však celkový počet lidí vnímajících chudobu bude patrně měnit.
"Krize teprve začíná na lidi fakticky dopadat. Jejich aktuální vnímání se zatím nemění, ale očekávání ohledně budoucnosti se zhoršují, takže to jde předpokládat," uvažuje Hampl.
Pokud se ekonomika nezačne obracet k lepšímu, projeví se to v hodnocení lidí v následujících třech až čtyřech měsících.
