"V ČR bylo v roce 2013 prodáno více než 562 tisíc ojetých osobních vozidel, meziročně o osm procent víc. Při průměrné ceně vozidla 159 tisíc korun činil celý objem trhu téměř 90 miliard," dokládá velikost trhu mluvčí Cebia Jan Dryák.
Nejprodávanějšími modely jsou Škoda Fabia a Octavia. Více než polovinu ojetin si lidé prodají mezi sebou, v autobazarech se loni protočilo asi 260 tisíc aut.
Zakladatel a spolumajitel pražského autobazaru Petr Špaček měsíčně prodá 60 až 65 aut, na ploše mu jich stává přes stovku. "Auto tu stojí v průměru dva až tři týdny," říká. Jeho měsíční hrubé tržby dosahují 15 až 17 milionů. Z toho živí deset lidí včetně sebe a syna, druhého spolumajitele.
Během posledních let začaly mizet malé "polní" autobazary, zatímco největším hráčům prodeje rostou. "Malé bazary zamrzly svým přístupem někde v 90. letech, zatímco velké pod tlakem kontrolních institucí, spotřebitelských sdružení a médií musely diametrálně změnit způsob svého podnikání," vysvětluje Zbyněk Veselý, předseda Sdružení na ochranu vlastníků automobilů.
Přetáčení kilometrů a předražené úvěry
Špačkovi vadí, že pověst prodejců ojetin od roku 1968, kdy se v branži pohybuje, dost utrpěla. "Dřív jsem se mohl skoro chlubit tím, že pracuju v autobazaru. Dnes se to pomalu bojím říct. Lidi lákám spíš na to, že mám i autoservis a u toho prodávám auta," konstatuje.
Pověst autobazarů trpí zejména kvůli přetáčení kilometrů a předraženým úvěrům, kterými si bazarníci často přivydělávají. "Zatímco prodeje nových vozů klesají nebo stagnují, minimálně největší hráči na trhu ojetin hlásí nárůsty až o dvacet procent. Již z toho je vidět, že se podnikání s ojetými automobily evidentně vyplatí," dodává Veselý. Měsíčně se do Česka doveze zhruba 12 tisíc ojetin ze zahraničí a podle Veselého jich je většina stočená.
"I kvůli tomu, co se tu děje, vykupujeme auta hlavně z operativních leasingů, s jasným původem a počtem najetých kilometrů. Máme servisní knížky a kompletní historii vozu," říká Špaček. Když vykoupí na protiúčet auto, u něhož má pochybnosti, radši ho pošle dalšímu bazaru, většinou na Slovensko. Individuálním zákazníkům ho prý neprodává. "Nejsme jako jiné autobazary, nechci jmenovat, které si vyrobí vlastní záruční knížku a s ní auto prodávají," tvrdí.
Minimální marže pět procent
Podle mluvčího Cebia Dryáka se obvyklá marže bazaru pohybuje kolem dvaceti tisíc. "Větší firmy dokážou cenu při výkupu stlačit víc a jejich marže může být tedy vyšší. Dále bazary vydělají (i víc než na marži) na zprostředkování financování a dalších služeb," vysvětluje.
Petr Špaček chce mít z každého auta aspoň pět procent. "Deset procent to ale nikdy není. Musíte mít rychlou otočku peněz, abyste v těch autech neměli moc velké peníze," míní. Od bank si už totiž nepůjčuje, nakupuje za vlastní. Marži jeho autobazaru často stlačují větší konkurenti, kteří od něj část automobilů vykupují. Podle Špačka proto, že nestihnou tak rychle jako on zareagovat na aktuální nabídku leasingových firem.
"Ozývají se hned poté, co dáme auta na web. Koupí jedno až dvě auta z každého balíku pěti nebo šesti vozů koupených od leasingovky," konkretizuje pražský autobazarník.
Velkým autobazarům prý však neprodá všechna auta, která chtějí. "Neprodám, když mi třeba k autu za 200 tisíc nabízejí jen o tři tisíce víc. Nebo když už na něj mám kupce," informuje.
Většina jeho zákazníků je z tuzemska, ale mívá i kupce ze zemí mimo EU. Většinou ze zemí bývalého Sovětského svazu, Izraele a také Egypta. "Například hodně Rusů, kteří tu žijí, jezdí s kamionem a auto odvezou do Ruska," říká.
