Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pro trhy je pokus o puč v Turecku špatnou zprávou, míní analytik

  14:30aktualizováno  15:40
Pokus o vojenský puč v Turecku je pro finanční trhy špatnou zprávou. Z krátkodobého hlediska vnáší do tureckého politického dění značnou nejistotu. Dlouhodobě pak bude mít nepříznivý dopad, ať už se pučistické síly podaří neutralizovat, či nikoli. Nepříznivý dopad na světovou ekonomiku by měl být omezený, uvedl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Příznivci tureckého prezidenta Erdogana vyšli do ulic Istanbulu na protest proti pokusu o vojenský převrat. (16. července 2016) | foto: AP

Pro evropskou či globální ekonomiku bude mít pokus o vojenský převrat v Turecku minimální význam, souhlasil analytik společnosti Deloitte David Marek. Ovšem pro Turecko, které už před tím patřilo mezi nejzranitelnější ekonomiky kvůli vnější nerovnováze, to podle něj znamená další zvýšení rizika a tlak na pokles kurzu turecké liry a dalších finančních aktiv.

V paritě kupní síly měny představoval turecký hrubý domácí produkt loni pouze 1,4 procenta výkonu světové ekonomiky. Vzhledem ke specifičnosti a izolovanosti situace nejde podle Kovandy o systémovou událost s potenciálem dominového efektu.

Puč v Turecku

„Pokud se tedy pokus o puč, byť neúspěšný, nestane roznětkou nějakého dalšího vyhrocení situace, trhy budou sledovat střednědobý a dlouhodobý vývoj v zemi. Nicméně pokud prezident Recep Tayyip Erdogan využije pokus o puč jako záminku k dalším krokům vstříc autoritářství, trhy budou reagovat negativně a dojde k dalšímu oslabování liry a k celkovému zhoršování zdraví turecké ekonomiky,“ upozornil Kovanda.

Pokud Erdogan pokus o převrat ustojí, čemuž zatím vše napovídá, upevní svoji moc a získá záminku pro rozsáhlé čistky v armádě. Ta přitom představuje brzdu islamizačních tendencí v zemi. Tyto tendence trhy vnímají podle Kovandy nepříznivě, o čemž svědčí propad turecké liry vůči americkému dolaru. Ten nastal zvláště od poloviny roku 2013 do loňského září. Turecká měna se v té době propadla z hodnot kolem 1,8 liry za dolar na úrovně přesahující tři liry za dolar.

Důvěra jen 40 procent

Kovanda připomněl, že v letech 2013 až 2014 ustal do té doby nadmíru příznivý vývoj turecké ekonomiky. O tom svědčí i pokles Erdoganovy popularity. V letech 2003 až 2014 byl premiérem Turecka, od srpna 2014 mu vládne coby prezident. Ještě v roce 2012 za ním stálo 70 procent národa, nyní už méně než 40 procent.

Erdogan se však těší přízni z řad chudšího, venkovského obyvatelstva, které nečerpá takřka žádné výhody z globalizace. „Městské, sekulární obyvatelstvo si, podobně jako trhy a armáda, uvědomuje, že Erdoganovy autoritářské ambice mohou zemi postupně stále více izolovat od ekonomicky vyspělého světa,“ uzavřel analytik.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.