Dlužníků bude víc. Po firmách dopadne krize na domácnosti.

Dlužníků bude víc. Po firmách dopadne krize na domácnosti. | foto: Profimedia.cz

Trio největších českých bank očekává nárůst neplatičů

  • 54
Čerstvě zveřejněné pololetní výsledky třech největších českých bank mají několik věcí společných: slušný zisk navzdory krizi, dost peněz určených k půjčování, ale také nepříliš radostný výhled do budoucna.

Jejich ředitelé vědí, že po prvních problémech spojených s odpisem špatně investovaných peněz do firem a bank, které padly loni a odstartovaly tak krizi, je čeká druhé kolo ztrát.
Ty na ně dopadnou přes jejich klienty, tedy firmy a lidi, kteří budou mít problémy se splácením svých úvěrů.

Gernot Mittendorfer (Česká spořitelna), Pavel Kavánek (ČSOB) i Laurent Goutard (odcházející šéf Komerční banky) čekají, že se jim do konce letošního roku dále zvýší počet takzvaných klasifikovaných úvěrů, tedy půjček, jež buď nejsou spláceny, nebo s tím mají jejich zákazníci problémy.

Podle svého zaměření se jen liší v odhadech, zda větší ztráty přinesou neplatící firmy, či neplatící domácnosti. Tedy provozní a investiční úvěry, nebo hypotéky a spotřebitelské půjčky.

Petr Hutla, člen představenstva ČSOB, jenž včera prezentoval pololetní výsledky banky, odhaduje, že se lidé mající účty a úvěry u ČSOB do problémů nedostanou.

"Očekávám zhoršování situace u podniků, u fyzických osob si ale věříme," uvedl včera s odkazem na to, že služeb ČSOB využívají spíše lidé s vyššími příjmy.

Podle šéfa financí ČSOB Michala Štefka se dá očekávat zhoršování v oblasti nesplácených úvěrů minimálně do konce tohoto roku. Konkrétní prognózy však dělat nechce.

Po firmách dopadne krize na domácnosti

Generální ředitel Komerční banky (KB) Laurent Goutard, jenž odhalil pololetní čísla ve středu, naopak předpokládá, že krize teď nejvíce udeří na domácnosti.

"První půlrok letoška byl těžký pro firmy, druhé pololetí a příští rok vidím jako velmi těžké pro domácnosti," uvedl Goutard.

Na čem se šéfové ČSOB a KB shodnou, je velká efektivnost tuzemských podniků. Podle nich reagovaly na krizi velmi pružně, a je tedy možné, že nejhorší situaci, například v oblasti snižování nákladů, už mají za sebou.

"Pozitivně se projevuje schopnost českých podniků adaptovat se na nové podmínky. Jsou flexibilnější i ve srovnání s Německem," říká Hutla.

České spořitelně, která ukázala pololetní karty již minulý týden, hrozí kvůli jejímu zaměření na drobné klienty pochopitelně největší nebezpečí s nesplácením.

Její matka Erste Bank už dokonce vydala přehled opatření, kterými chce na jednotlivých trzích zákazníkům v nesnázích pomáhat. Jde například o prodloužení splatnosti úvěru nebo dočasné placení pouze úroků.

"Vždy je však důležité, aby lidé úplně nepřestali se splácením. Jakmile je totiž jednou člověk přestane platit, je velká pravděpodobnost, že se k úvěru už nikdy nevrátí," uvedl pro MF DNES minulý týden ve Vídni nejvyšší šéf řízení rizika Erste Group Bernhard Spalt.

S výjimkou České spořitelny jsou největší české banky zasaženy poklesem příjmů z poplatků a provizí, protože lidé i firmy méně investují. Například ČSOB, která je jedničkou v podílu na trhu mezi podílovými fondy, klesl objem peněz, jež přes ni lidé investují do fondů, meziročně o jednadvacet procent. To představuje 18,4 miliardy korun.

Nabízí se tak otázka, zda se budou pokoušet nahradit výpadek z poplatků jejich zvýšením. Na přímý dotaz to odmítají.

"Nevím, jak by se to podařilo zdůvodnit našemu marketingovému oddělení," uvedl Spalt s úsměvem.

Podle Hutla je možné, že některé poplatky půjdou nahoru, ale jiné zase dolů.