„Není to negativní zpráva, ale nelze ani hovořit o žádném zázraku. Od takového vývoje si prozatím nemůžeme slibovat výraznější příspěvek k růstu hrubého domácího produktu,“ míní analytik Patria Finance David Marek.
Ve světle březnových výkonů se únorový pokles tržeb o jedno procento jeví jako krátkodobé zakolísání. „Šlo pouze o výjimku, která pravděpodobně souvisela se špatným únorovým počasím. To je vidět například na prodejích pohonných hmot, které po únorovém poklesu o 9,8 % zaznamenaly 4,8% nárůst,“ soudí ekonom České spořitelny Martin Hlušek.
S počasím podle něj může souviset i vývoj obratu velkých obchodních středisek. „Zde se růst dostal z únorových 0,3 na současná čtyři procenta. Špatné motoristické podmínky mohly část zákazníků odradit od méně potřebných nákupů ve vzdálených nákupních centrech,“ dodává.
Z posledních údajů vyplývá, že chuť lidí utrácet se zatím příliš dramaticky nezvyšuje. David Marek to přičítá pomalému růstu peněz, které mají domácnosti k dispozici na utrácení.
„Nezaměstnanost, a s tím spojené obavy ze ztráty zaměstnání, sice klesá, ale jen velmi mírným tempem. Dopad tak můžeme očekávat jen mírný a spíše v delším časovém horizontu. Hlavní vlna výstavby hypermarketů a nadšení spotřebitelů z nákupních možností v hypermarketech postupně polevuje. Impulsem pro výraznější oživení spotřebitelské poptávky by mohl být rychlejší růst reálných mezd,“ tvrdí Marek.
Upozorňuje však, že březnové údaje z průmyslu, kde průměrná reálné mzda vzrostla jen desetinu procenta, ani klesající mzdy ve stavebnictví nenaznačují brzký obrat.
Hlavním zdrojem ekonomického růstu pro tento rok tak zřejmě zůstanou investice firem. „Ty ale mohou negativně zareagovat na zhoršení ekonomické situace v západní Evropě. Z tohoto důvodu jsem v odhadech růstu HDP opatrný a pro celý letošní rok očekávám pouze tři procenta,“ říká Hlušek. Celkové tempo růstu tržeb maloobchodě pak ekonomové odhadují mezi čtyřmi až 4,5 procenty.
