Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Neotevírejte dveře Číně, vyzvali europoslanci. Poškodí to náš průmysl

  15:55aktualizováno  15:55
Europoslanci vyzvali ve čtvrtek EU, aby neudělila Číně status tržní ekonomiky. Krok, o němž uvažuje Evropská komise, by komunistickou zemi zrovnoprávnil s jinými státy. A Evropa by přišla o velkou část nástrojů, jak se bránit neférovým dovozům z Číny. Podle europoslanců by to ohrozilo evropský průmysl a množství pracovních míst.

Pohled do Evropského parlamentu ve Štrasburku | foto: Reuters

Poslanci v usnesení, přijatém ve čtvrtek ve Štrasburku tvrdí, že Čína nesplňuje všechna kritéria pro uznání tržní ekonomiky, a proto jí nemůže být tento status automaticky přiznán. Z pěti bodů, mezi nimiž je například požadavek rozhodování firem nezávisle na státu či existence finančního sektoru mimo státní struktury, plní v současnosti Čína pouze jeden.

Otevřete Číně dveře do EU a o práci přijdou miliony lidí, varuje aliance

Komise musí do prosince rozhodnout, zda Číně status udělí. Nyní zpracovává dopadovou studii, jejíž výsledky mají být zveřejněny začátkem léta. Průmyslová asociace AEGIS nicméně už ve dříve zveřejněné studii varovala, že v ohrožení je v celé unii až 3,5 milionu pracovních míst. V Česku pak až 94 tisíc.

„Prioritou Unie musí být ochrana domácího prostředí, které musí čelit neférovým konkurenčním tlakům nebo nekalým praktikám. Proto je pro nás nezbytné, abychom si i do budoucna ponechali v EU možnost uplatnit stejně efektivní antidumpingová opatření, jako máme dnes,“ uvedla europoslankyně Dita Charanzová.

Podobný názor zastávají europoslanci napříč parlamentními frakcemi. Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná vnímá Čínu jako prosperující ekonomiku, jejímž objektivním zájmem je dodávat na co nejvíc trhů. „Ale dokud Komise nevyvrátí naše obavy, že udělení statusu může znamenat ztrátu milionů pracovních míst, tak s tím nemůžeme souhlasit,“ říká Konečná.

„Jsem zastáncem liberálního obchodu, férové soutěže, ale to není to, čemu dnes v obchodní relaci s Čínou čelíme,“ říká například Pavel Telička. I když je podle něj asijská země strategickým obchodním partnerem, je potřeba, aby se EU chovala v souladu se svými pravidly a samozřejmě mezinárodním právem.

Obavy ocelářů i výrobců jízdních kol

V Česku patří k nejhlasitějším kritikům udělení statusu tržní ekonomiky pro Čínu především oceláři. Levná čínská produkce, před níž nyní do určité míry brání antidumpingová cla, by podle nich vedla až k nutnosti některé provozy uzavřít. „Nemůžeme tvrdit, že něco je tržní, když jasně stanovená kritéria naplněna nejsou,“ říká Jan Rafaj, místopředseda představenstva ostravských hutí ArcelorMittal a viceprezident Svazu průmyslu.

Oceláři však nejsou jediní. Podle aktuálního průzkumu, který mezi svými členy provedl Svaz průmyslu, je proti uznání čínské ekonomiky za tržní 64 procent firem. Při srovnání s obdobnou anketou z loňského října se přitom vnímání zcela obrátilo. Tehdy totiž 60 procent firem uvedlo, že by jim tento krok nevadil.

Změn k horšímu se děsí také firmy z textilního, sklářského či keramického průmyslu nebo z papírenství. Ale třeba i výrobci jízdních kol. „Zavedením statutu tržní ekonomiky pro Čínu by velmi reálně hrozilo, že celý obor výroby jízdních kol v Evropě rychle zanikne. Ostatně máme příklad ve Spojených státech, které vlastní výrobce kol před dovozem z Číny neochránily a dnes na jejich území neexistuje jediná továrna na kola,“ říká spolumajitel firmy 4EVER Bikes Radim Brož.

Nezískání tržního statusu by naopak vadilo 36 procentům respondentů průzkumu. Šéfové firem, kteří zrovnoprávnění čínského hospodářství podporují, se obávají možného propadu evropského exportu na čínský trh. A poukazují i na obtížnější vstup na tento trh a na zhoršení finanční situace v souvislosti se snížením vzájemného obchodu.

Čína jako klíčový partner

Čína je přitom pro Evropskou unii klíčový partner - objemem vzájemného obchodu je na druhém místě, hned za Spojenými státy. Co se týče Česka, dovoz z Číny je ve srovnání s vývozem zhruba desetkrát vyšší. Loni se tam z Česka dovezlo zboží za 45,5 miliard korun, zatímco opačným směrem proudily výrobky za 464 miliard. Na čínský trh směřuje méně českého zboží, než kolik se vyváží do Belgie, Rumunska nebo Švédska.

Českému vývozu do Číny dominují automobily, stroje a zařízení k výrobě energie, součásti motorových i nemotorových vozidel, čerpadla a elektrická zařízení a spotřebiče. K nejdůležitějším položkám dovozu z Číny dlouhodobě patří strojírenské výrobky, výpočetní technika spolu s příslušenstvím, paměťové jednotky, telefony a spotřební zboží.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.