Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tunel CS Fondů

  22:54aktualizováno  22:54
Dosud tajná dohoda posvětila jeden z největších bankovních tunelů uplynulého desetiletí: zmizení 1,3 miliardy korun z CS Fondů. Teprve před několika dny MF DNES získala důkazy, že správci fondů uzavřeli s právníky "tunelářů" dohodu o urovnání sporů. Správci totiž podali proti skupině, která pod hlavičkou firmy Swirglen vytunelovala CS Fondy, řadu žalob a zmrazili několik jejích zahraničních kont. V dohodě z ledna 1998 se pak správci CS Fondů zavázali, že výměnou za vrácení zhruba 200 milionů korun stáhnou zahraniční žaloby proti firmě Swirglen. Právě společnost Swirglen dodala přes prostředníka do fondů prakticky bezcenné akcie společnosti Drůbež Příšovice a inkasovala za to 1,3 miliardy korun. Ty jen několik dní poté zmizely v zahraničí.

Celou operaci letos v lednu soud označil za podvod a čtyři její aktéry poslal do  vězení na pět až deset let. Navrácení 200 milionů je ve smlouvě zdůvodněno jako sleva z ceny za akcie Drůbež Příšovice a správci CS Fondů tak prý již nemají vůči společnosti Swirglen žádné další pohledávky.

Tato dohoda může podle odborníků pomoci i jiným společnostem, které se na poškození CS Fondů podílely. "Tato dohoda ten obchod prakticky legalizuje. Jestli se dohodli na nové ceně, těžko teď budou moci tvrdit, že jim vznikla nějaká škoda," tvrdí zástupkyně některých podílníků Ivana Kollrosová. "Rozhodně s takovou dohodou nemohu souhlasit," řekla.

Někdejší nucený správce CS Fondů Luboš Smrčka však tvrdí, že dohoda byla v pořádku a že jen díky ní mohly takřka prázdné CS Fondy začít opět fungovat.
"Šlo o kvalifikovaný postup, který vedl k částečnému odškodnění okradených podílníků," řekl. Hodnota podílových listů se po navrácení peněz okamžitě zvýšila.

Jednání o "narovnávací dohodě" začala až poté, co se podařilo díky žalobám zmrazit účty a na nich částku, kterou byla firma Swirglen později ochotna vrátit.
Podpis dohody obhajuje i Vít Vařeka - šéf investiční společnosti Akro, která se tehdy stala novým správcem CS Fondů.

"Výsledek soudních sporů byl nejistý a šlo o velice drahý proces. Právník ve Vaduzu stál měsíčně jeden milion korun," řekl. Po uzavření dohody ovšem právní náklady i náklady na vyšetřování ochotně zaplatila firma Swirglen. Celkem 2,5 milionu marek.

Podpis dohody nucenému správci CS Fondů i společnosti Akro doporučila právní kancelář Váňa, Pergl a partneři, která je zastupovala v zahraničních sporech. I ve svém zdůvodnění však kancelář upozorňuje, že Plzeňská banka může u soudu smlouvu použít jako argument, že CS Fondům škoda nevznikla.

Plzeňská banka fungovala jako depozitář CS Fondů a i kvůli jejím chybám přišli podílníci o své peníze. S Plzeňskou bankou vedou správci CS Fondů i soukromé osoby spory o náhradu škody.

Kolem vzniku dohody je stále několik nejasností. Ve zprávě kanceláře Váňa, Pergl a partneři totiž stojí, že jednání o navrácení peněz do CS Fondů se zahájila s Františkem Chobotem. Ten je z minulosti znám jako představitel společnosti Iceberg, která dříve působila v několika později zkrachovalých bankách.

Chobot je podle zprávy posléze odkázal na Richarda Malečka, právního zástupce ředitele společnosti Swirglen, Klause Schimpfelfenniga. "Je možné, že pan Chobot měl nějaký vztah ke společnosti Swirglen, ale jednání se vedla s panem Malečkem," tvrdí nucený správce Luboš Smrčka.

Další záležitostí je, že dohodu o narovnání vztahů si obě strany nechaly posvětit od tehdejšího vyšetřovatele tunelu CS Fondů, státního zástupce Zdeňka Jedináka. "Ten se k tomu vyjadřoval zřejmě proto, abychom neuzavřeli dohodu, která by byla v rozporu s právním řádem. Takovou bych nemohl nikdy podepsat," vzpomíná Smrčka.

Vyjádření pana Jedináka se nepodařilo získat. Ze státního zastupitelství odešel již dříve pracovat právě do právní kanceláře Váňa, Pergl a partneři. Tam podle pracovníků firmy již asi půl roku nepracuje.

Robert Pergl z právní kanceláře na několik výzev o vyjádření nereagoval. "K případu CS Fondů se nemůžeme vyjadřovat bez souhlasu klienta," sdělila jeho asistentka.
Přestože se v dohodě správci CS Fondů zavazují, že již nemají vůči společnosti Swirglen žádné pohledávky, podle Smrčky to případným žalobám o náhradu škody nebrání.

"Pokud by se objevily nové skutečnosti, které v době uzavření smlouvy nebyly známé, je možné celou záležitost otevřít znovu," tvrdí. Podle Vařeky je však situace složitější. "Ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku se nemůžeme se Swirglenem soudit," řekl.

Žádný ze zástupců společnosti Swirglen však zatím není obviněn ani v tuzemsku. Při vynesení zatím jediného rozsudku v kauze CS Fondů nad Václavem Frantou, Tomášem Roitem, Vladislavem Naděm a Josefem Matoulkem nicméně soudkyně zdůraznila, že jde jen o koncové hráče v celé transakci a že hlavní organizátoři se před soudní tribunál nedostali.

Peníze, které zůstaly v zahraničí, jsou podle odborníků definitivně ztracené. Klienti CS Fondů mají jedinou šanci, jak dostat část peněz zpět. Musí je vysoudit na Plzeňské bance či dalších subjektech, které se na vytunelování CS Fondů podílely.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Drahé byty vyhánějí obyvatele Prahy, raději kupují domy za městem

Pořídit si byt v Praze je pro čím dál tím více lidí nereálné, a tak si raději kupují či staví domek za městem. To dokládají i aktuální čísla, podle kterých je...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.