Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rusku hrozí tvrdší sankce. Proti Moskvě hraje i pád letadla

  11:27aktualizováno  17:29
Týden poté, co USA a Evropská unie zakázala obchodovat s řadou ruských firem, se „index“ může rozšířit o další podniky či lidi. Ministři zahraničí EU zváží možnosti dalších sankcí v oblastech jako jsou finance či energetika. Rozhodnutí ministrů může ovlivnit i tragédie malajsijského letounu na Ukrajině.

Raketový systém BUK M2 na mezinárodní přehlídce vojenské techniky, která se konala nedaleko Moskvy v roce 2010. | foto: AP

USA a Evropská unie už minulý týden ve středu rozhodly o těžších sankcích namířených na firmy i politiky. Sankce mají postihnout řadu firem od bank přes zbrojovky jako Kalašnikov až po ropný monopol Rosněfť. Byla to reakce na fakt, že Moskva ani separatisté nesplnili žádný z bodů, které po nich chtěl předcházející summit EU (čtěte zde).

Atmosféra po zřícení civilního letadla na okupované části Ukrajiny přitom naznačuje, že sankce by se mohly ještě více zpřísnit. Hovořili o tom v posledních dnech zejména Británie, ale také Polsko a pobaltské státy.

Ministři se však v bruselu na ničem konkrétním nedohodli. "Podrobnější být nemohu. Požádali jsme komisi, aby přišla s návrhy," řekl při odchodu šéf nizozemské diplomacie Frans Timmermans. Dalšími oblastmi, u nichž má komise posoudit možnost sankcí a "brzy" sdělit výsledek ministrům, je podle něj například také zboží dvojího použití, tedy materiál pro civilní i zbrojní účely. Odpověď by komise měla členským zemím dát do čtvrtka.

Ve čtvrtek podle Timmermanse také diplomaté členských zemí dostanou k posouzení první seznam jmen, které by měly být zařazeny na sankční seznam podle nových rozšířených kritérií. Na těchto kritériích se v pátek shodli diplomaté členských zemí na základě požadavku summitu EU z minulého týdne tak, aby se sankce nyní mohly týkat také firem, které svou činností podkopávají suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Dosud se podobné sankce - které znamenají zmrazení majetku a zákaz cest - mohly týkat jen fyzických osob. EU nyní kvůli ukrajinské krizi postihuje 72 lidí a dvě firmy, ty podle jiného právního zdůvodnění souvisejícího s ruskou anexí poloostrova Krym.

"Potřebujeme jednotnou unii, hovořící jedním hlasem. Nejen ostrá slova, ale také odvážné činy," prohlásil v úterý odpoledne v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. S kolegy s EU se večer setká spolu s dalšími ministry zahraničí zemí Východního partnerství.

Podle ukrajinského ministra by EU neměla například dodávat do Ruska zbraně. Otázka dodávek dvou vojenských plavidel stavěných pro ruské námořnictvo ve Francii je jedním z bodů, který evropské diplomaty rozděluje.

Úterní schůzka ministrů zahraničí EU je prvním setkáním od čtvrteční tragédie malajsijského boeingu. Podle USA a dalších západních zemí důkazy stále více naznačují, že malajsijský boeing sestřelili proruští separatisté, zřejmě s ruskou pomocí. Moskva to odmítá a tvrdí, že odpovědnost nese vláda v Kyjevě.

Sankce pocítí i obyčejní Rusové

Podle hlavního ekonoma Ery Jana Bureše přitom nebude výsledek průlomový, protože ministři mohou rychle rozhodnout jen o sankcích vůči individuálním lidem a podnikům. „Teoreticky by tak mohli rozšířit stávající sankce na okruh firem a jedinců spadajících do tvrdého jádra kolem prezidenta Putina. Přechod k fázi tři, ve které by byly sankce uvaleny na celé sektory (banky, zbrojní firmy), by musela schválit nejprve Evropská rada,“ uvedl.

O rozšíření sankcí podle Financial Times v tuto chvíli nejvíce usiluje Velká Británie a země střední a východní Evropy. Plošné sankce na odvětví ekonomiky má podle Bureše řadu odpůrců, především ve Francii a v Itálii.

„Ať už bude dnešní rozhodnutí EU jakékoliv, tvrdší postup Washingtonu a vidina výraznější izolace je sama o sobě pro ruskou ekonomiku velice nepříjemná. Pravděpodobně opět zrychlí odliv kapitálu ze země,“ dodal Bureš. Jen za první čtvrtletí z Ruska zmizel kapitál v hodnotě 50 miliard dolarů.

Sankce ovšem dopadnou i na ruské občany. Firmám v Rusku se zhorší přístup k penězům, ještě více zeslábnou investice a zřejmě kvůli slabému rublu stoupne inflace. Růst spotřebitelských cen se přitom v Rusku dostal na tříletý vrchol kolem osmi procent. „To nevěští pro osmou největší světovou ekonomiku nic dobrého,“ podotkl ekonom Ery.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.