Farmaření nebo lesnictví je kvůli ozáření na zamořeném území po jaderné havárii nemožné.

Farmaření nebo lesnictví je kvůli ozáření na zamořeném území po jaderné havárii nemožné. | foto: Lucie Pleštilová

Černobyl ožívá. Ukrajina tam chce postavit obří solární elektrárnu

  • 53
Liduprázdná krajina v okolí jaderné elektrárny Černobyl by se mohla začít zase využívat. Ukrajina ohlásila záměr vybudovat nedaleko místa katastrofy rozsáhlou solární elektrárnu s výkonem jednoho gigawattu. Obří projekt by měl vyjít na miliardu eur (v přepočtu 27 miliard korun).

Země nyní hledá investory, kteří by v okolí zdemolovaných reaktorů pomohli vybudovat solární farmu. Sluneční svit je totiž v podstatě jedinou věcí, která se dá z plochy velké 2,5 tisíce kilometrů čtverečních využít, píše agentura Bloomberg. Farmaření nebo lesnictví je totiž kvůli ozáření na zamořeném území nemožné.

„Okolí Černobylu má velký potenciál,“ řekl ukrajinský ministr životního prostředí Ostap Semerak. „Je tam vedení vysokého napětí, které vede k jaderné elektrárně, půda je velmi levná a máme mnoho lidí, kteří jsou proškoleni k práci v energetice,“ dodal.

„Výhodou je ta lokace, je tam už vybudována distribuční síť,“ potvrdil pro iDNES.cz Tomáš Korostenský z Ekotechnik Czech, který na Ukrajině plánuje stavět solární elektrárny v jiné oblasti.

Krok by Ukrajinu opět přiblížil Evropské unii, která klade na energii z obnovitelných zdrojů velký důraz. „Máme normální evropské priority, to znamená, že dbáme na nejlepší standardy v souladu se životním prostředím a čistými zdroji,“ prohlásil Semerak. „Chceme být úspěšná Ukrajina, ukázat lidem ve válečné zóně, že život s námi je lepší a pohodlnější,“ řekl Semerak s odkazem na separatisty v Donbasu.

„Podpora energie z obnovitelných zdrojů na Ukrajině je velká, trvá už 5 nebo 6 let,“ dodal Korostenský. Podmínky dané státem jsou přitom podle něj mnohem lepší než v Česku.

7. ledna 2016

Zájem projevili američtí i kanadští investoři

Ukrajina byla donedávna závislá na dovozu zemního plynu z Ruska. Po platebních sporech s Ruskem (více čtěte zde) se plánuje zaměřit na obnovitelné zdroje a právě v solární energii má země pravděpodobně největší potenciál.

Podle vládních plánů by pak výstavba panelů s výkonem jednoho gigawattu měla stát miliardu eur (v přepočtu 27 miliard korun). Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že zájem projevili už dva američtí investoři a čtyři kanadské energetické společnosti.

Zda je projekt skutečně ufinancovatelný zůstává otázkou, největší solární elektrárna Evropy má kapacitu 300 megawattů a stojí ve Francii. „Není to nereálné, otázkou je, zda Ukrajina získá důvěru investorů na tak velký projekt,“ vysvětlil Korostenský. K tomu dodal, že přestože investice v této zemi mohou být nejisté, během jeho podnikatelských aktivit na Ukrajině v tomto oboru dopadly všechny projekty dobře.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj uvažuje o možnosti finanční podpory projektu, jednání jsou však zatím jen v počáteční fázi. Ukrajinští developeři plánují do konce roku nainstalovat panely o výkonu čtyř megawattů.

„Tento projekt můžeme zvážit stejně jako jiné projekty obnovitelných zdrojů, pokud budou z našeho pohledu životaschopné a věrohodné,“ řekl Sevki Acuner, ředitel ECBR pro Ukrajinu.

Pokud se projekt podaří uvést do pohybu, může být první vlaštovkou k efektivnímu využití přenosového vedení o kapacitě čtyř gigawattů, které na místě po jaderné elektrárně stojí.