Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jaderný odpad musí pod zem, definitivně rozhodla Unie

  13:22aktualizováno  13:27
Evropská unie se definitivně dohodla na formě ukládání jaderného odpadu. Podle jí přijatých pravidel musí členské státy vybudovat podzemní úložiště, a to v žulové či jílovité hornině. Jejich výstavba údajně zabere dalších 40 let, pravidla však musí země přijmout a své plány komisi představit do roku 2015.

Značka radioaktivity | foto: Profimedia.cz

Jaderný odpad tak bude muset být uchováván pod zemí v zajištěných skladech. Takové sice zatím nikde ve světě neexistují a jejich výstavba zabere nejméně dalších 40 let, ale unijní státy se budou muset na tato pravidla připravit. Česko v současnosti vyhořelé jaderné palivo skladuje v meziskladech.

Do roku 2015 budou muset jednotlivé členské státy připravit národní strategie, kde určí, jak budou zacházet s jaderným odpadem. Budou také muset určit časový harmonogram pro výstavbu skladů jaderného odpadu.

"Po mnoha letech nečinnosti se Evropská unie vůbec poprvé zavázala ke konečné likvidaci jaderného odpadu," pochvaloval si unijní dohodu v tiskovém prohlášení eurokomisař Günther Oettinger.

Minimálně 100 metrů pod zem, nařizuje EU

Jednotlivé strategie členských států EU bude posuzovat právě Evropská komise, která již naznačila, jakým řešením dá přednost. V úvahu tak připadá v podstatě pouze výstavba podzemních jaderných skladů, které se budou nacházet v hloubce 100 až 700 metrů. Umístěny by pak měly být v žulové či jílovité hornině.

Nová legislativa sice zakazuje jakýkoliv vývoz jaderného odpadu určeného k likvidaci za hranice země, ale EU ponechala možnost, aby se několik zemí mohlo dělit o jeden sklad jaderného odpadu.

Nezisková organizace Greenpeace upozornila, že Maďarsko a Bulharsko mají dohodu s Ruskem o likvidaci jaderného odpadu a ta zůstane nadále v platnosti navzdory unijním zákonům. Ekologové kritizují ale i Slovensko či Španělsko, jejich vlády podle nich nejsou schopné předložit vlastní představy o nakládání s jaderným odpadem, přestože jej produkují.

"Evropské vlády přenášejí dlouhodobé řešení problému na někoho jiného a vystavují Evropany nebezpečí konvojů s jaderným odpadem. Jen země, které ukončí svojí závislost na jaderné energetice, mohou prolomit začarovaný kruh, který přenáší zodpovědnost na další generace," řekl novinářům jaderný expert Greenpeace Jan Haverkamp.

V evropské sedmadvacítce v současnosti funguje 143 jaderných reaktorů, které vyprodukují 50 000 krychlových metrů jaderného odpadu ročně. Podle odhadů asociace Foratom je zhruba 15 procent vysoce radioaktivních. Celkem 14 členských států EU, které provozují jaderné elektrárny, v současnosti skladuje jaderný odpad v pozemních bunkrech, jejichž bezpečnost však vzbuzuje obavy.

Ty se ještě zvýšily po jaderné nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima a po lesních požárech v Rusku, které se nebezpečně přiblížily skladům s jaderným odpadem.

V Česku se místo zatím stále hledá

Z českých meziskladů vyhořelého jaderného paliva jsou dva na Vysočině v Jaderné elektrárně Dukovany, další je v Temelíně. Vyjednávání o lokalitách vhodných pro trvalé ukládání vyhořelého jaderného paliva v ČR trvá už více než deset let a většina dotčených obcí se k němu staví odmítavě.

Vhodné místo pro úložiště jaderného odpadu stát vybírá od roku 1993, kolem roku 2030 chce začít stavět. Úložiště by mělo spustit provoz zhruba v roce 2065. V tomto smyslu se mluví zejména o Žďársku, o které se začala nedávno zajímat Správa úložišť radioaktivních odpadů i elektrárenská firma ČEZ. Ta již dříve představila i svůj plán na vybudování skladu jaderného odpadu ve Skalce.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příznivci Svbodných se sešlo na Klárově, aby upozornili na směrnici EU, která...
Prostě to zregulujeme. Bruselské předpisy jdou na hranici zákonů fyziky

Prodejci elektroniky nakupují od výrobců a distributorů poslední neúsporné vysavače. Ty po rozhodnutí Evropské unie časem zmizí i z regálů obchodů. Požadavky...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Evropa prověřuje kartel německých automobilek, hrozí jim miliardové pokuty

Antimonopolní orgány Evropské unie dostaly zprávy o možných kartelových dohodách mezi německými automobilkami a nyní tato podezření vyšetřují. V sobotu to...  celý článek

Turbulentní proudění vzduchu za křídlem práškovacího letadla.
Čeká daně v EU tornádo? Německo a Francie vyráží do boje s korporacemi

Říká se jim různě, třeba dvojitý Irčan nebo holandský sendvič. Cíl mají však jediný – zajistit nadnárodním technologickým firmám (a nejen jim), že na dani z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.