Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Účty k prodeji Čapího hnízda zkoumá už i finanční úřad v Pelhřimově

  15:06aktualizováno  15:06
Finanční úřad v Pelhřimově dostal podnět, aby přezkoumal, zda při převodu farmy Čapí hnízdo z Agrofertu ministra financí Andreje Babiše (ANO) na jeho děti nebyl porušen zákon proti praní špinavých peněz. Úřad by měl dohledat doklady o tom, kdo, za kolik a jak před lety za akcie farmy platil. Vedení pelhřimovského finančního úřadu se k případu odmítlo vyjádřit.

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku | foto:  Michal Šula, MAFRA

Na šetření úřadu upozornil ve středu server Neovlivni.cz.

Farma Čapí hnízdo patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova koncernu Agrofert. Poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat její majitele. Díky změně majitele dosáhla farma na evropskou dotaci kolem 50 milionů korun, kterou by firma z koncernu Agrofert podle všeho dostat nemohla. Babiš v březnu na mimořádném jednání Sněmovny řekl, že v době získání dotace vlastnili farmu Čapí hnízdo jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky (čtěte zde).

Fotogalerie

Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila mezi firmy Babišova koncernu. Pokud by se prokázalo, že Čapí hnízdo v době přidělení dotací spadalo pod Agrofert či bylo na příbuzné vyvedeno jen na oko, šlo by o podvod a stát by musel unijní peníze vracet.

Okolnosti kolem Čapího hnizda vyšetřuje už i policie a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

Pod novým podnětem, který má redakce deníku k dispozici, je podepsán Pavel Adamec. Vychází z Babišova výroku o prodeji akcií rodině a připomíná, že platba za akcie musela být bezhotovostní. Podle tehdy platného zákona měly platby za prodej akcií dětem Babiše proběhnout bezhotovostně, převyšovaly totiž limit pro hotovostní platby. Znalecký posudek založený na soudu ocenil čisté obchodní jmění prodávané společnosti Čapí hnízdo na 2,346 milionu korun.

Pokud by se platilo hotově, byl by podle Adamce porušen zákon proti praní špinavých peněz. Varianty, že se platba vůbec neuskutečnila nebo byla kupní cena nižší, než stanovil posudek založený na soudu, by podle serveru Babišovi způsobily další potíže. Z unijních pravidel pro čerpání dotací totiž plyne, že v obou případech by šlo o majetek účelově vyvedený na příbuzné. Podobné jednání už OLAF v minulosti opakovaně označil za dotační podvod.

Komise dostala další dokumenty k Čapímu hnízdu, některé prý ale chybí

Babiš i Agrofert dlouhodobě odmítají, že by byl v případu Čapí hnízdo porušen jakýkoli zákon. Nejnovější podnět pak mluvčí společnosti Karel Hanzelka označil za další „cílené poškozování“ holdingu. „Nejsme si vědomi ničeho nezákonného. Ani finanční úřad, ani policie nás v této záležitosti nyní nekontaktovaly,“ sdělil Hanzelka.

Dokumenty, které by doložily, jakým způsobem a kolik se platilo za akcie farmy, když se prodávaly Babišovým dětem, ovšem Agrofert na žádost Neovlivní.cz odmítl předložit. Nedohledal je ani mimořádný audit, který si k Čapímu hnízdu od ministerstva financí vyžádala Evropská komise. Auditoři ve svém závěru konstatovali, že se dokumenty dokládající, kdo držel akcie, ztratily (více zde).

Prezident Zeman na návštěvě Čapího hnízda:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.