Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stát platí za údržbu silnic zbytečně moc, kraje soutěžím brání

  1:00aktualizováno  1:00
Ministerstvo dopravy platí zbytečně moc za zimní údržbu silnic I. tříd. Ukazují to nabídky firem v soutěžích, které vypsalo Ředitelství silnic a dálnic. Odklízení sněhu a solení silnic zadává resort ve většině regionů bez soutěže krajským firmám. Není jisté, zda se neprůhledný systém podaří kvůli postoji krajů změnit.

Na silnice v Libereckém kraji vyjela veškerá technika krajských silničářů. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Ministerstvo po zkušebních soutěžích ve dvou krajích vypsalo tendry ve všech. V některých krajích nabídly firmy i o třicet procent nižší cenu, než stát předpokládal. Vyplývá to z protokolů o hodnocení nabídek, které má MF DNES k dispozici.

Do soutěží se přihlásily většinou sdružení firem nebo samotné krajské správy a údržby silnic, které tak v podstatě přiznaly, že dosud chtějí za údržbu příliš.
Nabídnuté ceny jsou vždy levnější. V celkovém součtu stát odhadoval, že za osm let zaplatí 7,635 miliardy korun za všechny kraje, nejnižší nabídky jsou v součtu o 800 milionů korun nižší.

Největší rozdíl je na Vysočině, kde krajská Správa a údržba silnic Vysočina požaduje jen 70 procent odhadované ceny. Vysočina přitom patřila k největším kritikům soutěže na údržbu silnic, první tendr dokonce na její popud zrušil antimonopolní úřad.

Krajské správy nabídly nejnižší ceny ve většině soutěží - v pěti krajích soutěžily samy, v řadě dalších ve sdruženích s dalšími firmami. Aktivně v soutěžích vystupovala především Eurovia společně s odpadářskou firmou AVE nebo Eltodo společně s firmami Klement a Prostor.

Soutěže v nejistotě

Osmileté kontrakty a úspory však ještě nemají firmy s nejnižší nabídkou jisté. Ministr dopravy Dan Ťok loni v červenci podepsal s Asociací krajů memorandum, které nadále počítá s přímým zadáním těchto zakázek krajským firmám. Podmínkou však byla změna zákona o pozemních komunikacích do 31. března letošního roku, která by to umožnila.

„(Hejtmani) jsou zodpovědní za krizové řízení kraje, a když je kalamita, tak na to chtějí mít svůj vliv. Je to dohoda v koalici, já to nechci zpochybňovat,“ řekl Ťok loni v létě pro ČT ke kroku, který je v rozporu s jiným počínáním ministerstva v této problematice - zmíněnému vypsání tendrů ve všech krajích.

Novelu protlačili poslanci ČSSD a KSČM. V praxi by to znamenalo, že by možné úspory nenastaly. Novela už prošla třetím čtením ve Sněmovně, čeká se na Senát a podpis prezidenta.

„Vycházíme ze stávající platné legislativy. My máme povinnost zajistit zimní údržbu, proto jsme vypsali soutěže. Držíme se memoranda uzavřeného s kraji. Pokud nebude legislativa změněna, jsme připraveni podepsat smlouvy s vítězi soutěží,“ řekl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Není navíc jasné, jak moc chtějí kraje memorandum dodržovat. Zatímco Asociaci krajů před podzimními volbami ovládali sociální demokraté, dnes už v ní většinu nemají a nová vedení krajů mohou mít jiný názor. „Kraje tak nyní čekají na výsledky legislativního procesu,“ řekla mluvčí asociace Štěpánka Filipová.

Pod drobnohledem NKÚ

Krajské firmy často nehospodaří úplně průhledně a jsou velmi často propojeny na komunální politiky. Systém údržby silnic v minulosti kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad, který zkoumal zimní i letní údržbu v letech 2010 až 2013.

Konstatoval tehdy, že jsou velké rozdíly jednotkových cen, které nelze odůvodnit místními podmínkami, což podle něj vede i k možnosti snížení ceny. Ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že si od soutěže slibuje nejen nižší náklady, ale i vyšší kvalitu kvůli přísnějšímu sledování.

Přímé zadání navíc může být v rozporu s evropským právem, jsou to služby, které se musí soutěžit. Z ministerstva se proto ozývají hlasy, že přímé zadání nastane jen se závazkem krajů, že případné sankce za nesoutěžení budou platit kraje. „Pokuty by se mohly pohybovat až v řádu stovek tisíc eur,“ řekl už dříve ministr dopravy Dan Ťok.

Mezi firmami, které nabídly nejnižší ceny, panuje nejistota, zda nakonec zakázku získají, a kvůli tomu odkládají i nákupy strojů a zařízení. Mají totiž obavy, že sypače jim nakonec budou k ničemu.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.