Uhlí a dřevo se vrací

Vracíme se do minulosti. Majitelé domků znovu tahají ze sklepa kbelíky uhlí či koše dřeva. Na české domácnosti totiž dolehla drahota a kvůli stoupajícím cenám elektřiny a plynu začínají oprašovat stará kamna a kotle. Obdobné případy se stávají i s vodou - lidé si zaslepí vodovod a otevřou si již zakrytou studnu. "Snaží se ušetřit a tam, kde to jde, si dávají zpátky do domů například kamna na dřevo," tvrdí Ivan Beneš, ředitel společnosti CityPlan, která se zabývá ekonomikou energií.

Změny v chování lidí dorazily i k podnikatelům, kteří vyrábějí kotle na různé druhy paliv. "V posledních třech čtyřech měsících se výrazně zvyšuje zájem o kotle na tuhá paliva, tedy na uhlí a dřevo. Zájem o ty plynové naopak mírně klesá. Zatímco dříve jsme jich prodali dvě třetiny ze všech, nyní je to tak polovina," říká Alois Adamčík, obchodní ředitel společnosti Dakon, která vyrábí kotle pro všechny druhy vytápění.

Ačkoliv ceny elektřiny a plynu stoupají už posledních osm let, letos přišla především v případě plynu rána - domácnostem podražil v průměru o 24 procent, elektřina se zvýšila o 14 procent.

Lidé, kteří žijí na venkově, se tak snaží elektřinu a plyn buď zcela nahradit jiným palivem, nebo je alespoň doplnit něčím levnějším. "Nejde o nijak závratný růst, ale letos po dlouhých letech roste zájem drobných spotřebitelů o uhlí," říká šéf pro strategii Mostecké uhelné společnosti Petr Pudil. Sami prodejci pak ze svých zkušeností říkají: Lidé většinou znovu topí ve starých kotlích, které před lety nahradili elektrickými přímotopy.

I přes růst zájmu o uhlí však těžařské firmy upozorňují, že prodeje pro maloobchod jsou výrazně nižší než na začátku devadesátých let, kdy poptávka prudce klesala.
Zájem lidí o jiné druhy paliva, než je elektřina a plyn, je podle Martina Daška z agentury pro efektivní využívání energií Seven logický.

"Topit uhlím nebo dřevem bude vždycky lacinější než elektřina či plyn. Na druhou stranu, pokud někdo už vyhodil starý kotel, musí počítat s novými investicemi a také je to o komfortu. Spousta lidí si raději připlatí na plyn, než aby tahala uhlí," upozorňuje.

Pro ty, kdo mají vlastní domek a mohou uhlí či dřevo skladovat, se však tyto paliva skutečně vyplatí. Podle propočtů firmy CityPlan letos průměrný domek s elektrickým přímotopem vydá za topení přes 30 tisíc korun, lidé s kotli na dřevo nebo uhlí zaplatí asi třetinu. A zdražení způsobilo, že plynové vytápění je letos poprvé cenově blíže spíše k elektřině než k tuhým palivům.

Fakt, že lidé šetří, pocítili také distributoři elektřiny a plynu. Například v západních Čechách ještě v roce 1997 vzrostl instalovaný výkon přímotopů v domácnostech o 4,8 megawattu, loni to byl již pokles o 7,2 megawattu. "Zájem o tento typ vytápění skutečně klesá," připouští Petr Holub ze Západočeské energetiky.

Prodejci plynu, kteří naopak v poslední době prožívali díky příznivé ceně tohoto paliva boom, rovněž cítí ochlazení zájmu. "Zatím nejde o nějaký hromadný jev, že by se nám lidé od plynu odpojovali. Na druhou stranu například zájem obcí o plynofikaci už zdaleka není tak horký jako dříve. Někde dokonce zvažují, že ji odřeknou," sdělil mluvčí Severočeské plynárenské Josef Chýle.

I proto dodavatelé uhlí a dřeva čekají další nárůst poptávky. "Pro nás je zdražení plynu a elektřiny dobrá zpráva. Asi za měsíc zahájí výrobu naše továrna na dřevěné brikety, kterou jsme nákladem 20 milionů korun postavili se soukromým investorem.

Kvůli posledním zdražením bude podle našich propočtů levnějším zdrojem topení jen hnědé uhlí. A pokud stát bude podporovat obnovitelné zdroje vytápění, pak se dřevo díky dotacím na prvotní investici do kotle stane ještě atraktivnějším," říká místostarosta obce Žďírec Miloslav Gajdorus.

Právě vysoká prvotní investice do kotle a nových rozvodů je tím, co brání domácnostem v masovějším ústupu od elektřiny a plynu. Kdo nemá starý, několik let neprovozovaný zdroj, ten musí počítat s investicí v řádu desítek tisíc korun.

Ještě větší jsou pak náklady v případě, že se domácnost rozhodne přejít na ekologický způsob vytápění a ohřevu vody a zvolí teplo z biomasy, tepelných čerpadel nebo solárních panelů. Tyto projekty sice finančně podporuje stát, zatím však o ně není masový zájem.

"V roce 1999 jsme vyřídili padesát žádostí o dotaci, loni to byla stovka při státní podpoře ve výši třicet procent celkové investice. Zájem se ale stále zvyšuje a napomoci by měla i skutečnost, že u biomasy se podpora letos zvyšuje na padesát procent," říká Pavel Cablk ze Státního fondu životního prostředí.

Do alternativních zdrojů topení se však pouštějí i celé obce. Například v jihomoravském Roštíně se plánuje obecní výtopna spalující obilnou slámu. "S projektem jsme začali už zhruba před pěti lety. Už tehdy totiž bylo jasné, že ceny elektřiny a plynu musí jít na úroveň, jako jsou v okolním světě. Investice jsou sice vysoké, ale obec bude mít z výtopny užitek. Proč by lidé posílali peníze za plyn někam do Ruska, odkud se dováží," tvrdí starosta Roštína Radovan Man.