V minulých týdnech se však překvapivě znovu objevil na scéně. Začal s polostátní elektrárenskou společností ČEZ vyjednávat, zda by si nechtěla koupit druhé největší hnědouhelné doly (dnes pod jménem Czech Coal), na jejichž těžbě jsou závislé stovky tisíc domácností a desítky tepláren v zemi.
"Nabídka pana Koláčka byla za cenu odpovídající zhruba 40 až 50 miliardám korun za celou společnost," potvrdil MF DNES vysoce postavený zdroj z ČEZ.
Další jednání se zatím údajně nerozběhla, protože tak vysoká cena je podle zdroje pro energetiky nepřijatelná. Vyjednávat je totiž ochoten jen o hodnotě, jakou za doly nabízel už před dvěma lety. To bylo kolem 28 miliard korun. "Nevidíme to zatím reálně," dodal zdroj.
Paradoxem je, že Koláček začal o prodeji dolů ovládaných firmou Czech Coal vyjednávat, ačkoliv mu v nich oficiálně vlastně už nic nepatří.
Na začátku loňského roku totiž svůj podíl spolu s dalším z akcionářů Lubošem Měkotou (celkem šlo o 51 procent akcií) prodali dvěma dalším spolumajitelům – Petru Pudilovi a Vasilu Bobelovi.
Koláček"Jsem teď v některých věcech trochu aktivnější. K prodeji akcií nemám moc co říct." |
Háček spočívá v tom, že podle smlouvy Pudil s Bobelou cenu akcií, což bylo více než 11 miliard korun, teprve postupně splácejí. Čas mají údajně nejméně do roku 2012, výše splátek je zřejmě vázána i na zisk společnosti.
A v kupní smlouvě je prý zakotveno, že pokud by se pro bývalý Koláčkův podíl našel kupec, který by do doby zaplacení Pudila a Bobela nabídl více, může část firmy skončit v jeho rukou.
Zisk z takového prodeje by pak byl pro něj dvojí – místo 5,5 miliardy za několik let by dostal třeba 10 miliard korun hned.
Pudil i další akcionáři firmy MF DNES potvrdili, že o jednání Koláčka vědí. "Vylučuji ale, že by měl od nás mandát prodat společnost," upozornil.
Třetím akcionářem Czech Coalu vedle Pudila a Bobely je finančník Pavel Tykač. Ani on údajně nechce svůj podíl prodat. "Žádný obchodník ale nikdy neřekne, že neprodá," říká jeho mluvčí Jan Chudomel.
Prodej firmy za 40 až 50 miliard, když ještě předloni byla oceněna na zhruba 20 miliard korun, je lákavé sousto. "Faktem je, že jsem teď v některých věcech trochu aktivnější," řekl MF DNES Koláček. Na otázku ohledně jednání o prodeji akcií uvedl, že "k tomu nemá moc co říct".
Koláčkovu vyjednávací pozici se zřejmě nynější vlastníci snažili oslabit i nedávným krokem, kdy oznámili vyrovnání podílů.
Pudil s Bobelou prodali dohromady jedno procento ze svých 51 Tykačovi, a nemají tak již ve firmě majoritu. Tento obchod byl oznámen před dvěma týdny a Tykač ho vysvětlil jako "potvrzení dlouhodobého zájmu" o doly.
Důvodů, proč se Antonín Koláček po roce a půl začal znovu zajímat o dění kolem dolů, a dokonce údajně kvůli tomu přerušil i svou cestu po Asii, může být více.
Sám nabízí vysvětlení, že se mu nelíbí situace, do jaké se teď Czech Coal dostal. "Mám rád, když je klid a mír. S některými věcmi, které se teď dějí, nesouhlasím. Mělo by se hledat nějaké společné řešení," říká Koláček. Jaké, to však nesdělil.
Czech Coal vede v poslední době lítý boj především s ČEZ a skupinou J&T, což jsou dva klíčoví odběratelé mosteckého uhlí.
Hádky na všech stranách
Firmy se přetahují hlavně o dodávky uhlí a jeho ceny do budoucna. Czech Coal tvrdí, že je kvůli vládním limitům těžby uhlí málo, a chce ho zdražit, což se nikomu nelíbí. Odmítl také s ČEZ uzavřít dlouhodobou smlouvu na dodávky uhlí po roce 2012, ale polostátní kolos ho za to zažaloval a chce po něm miliardy jako náhradu škody. Několik soudů a sporů vedou těžaři také s finanční skupinou J&T, která vlastní severočeskou United Energy.
Hořkou pilulku musel Czech Coal spolknout v minulých měsících, kdy mu J&T spolu s ČEZ vyfoukly koupi skupiny International Power, tedy elektráren Opatovice, Pražské teplárenské a Energotransu, což jsou klíčoví odběratelé mosteckého uhlí. Koupi napadli uhlobaroni u antimonopolního úřadu.
Manažeři firem proti sobě bojují dokonce i na politickém kolbišti – na jaře se napadli z ovlivňování sestavování Fischerovy vlády, v létě skupina J&T, částečně na základě informací od ČEZ, označila Czech Coal za strůjce tzv. toskánské aféry, kdy byli vyfoceni politici ODS a ČSSD se šéfem ČEZ Martinem Romanem na jachtách v Itálii.
Kromě klidu, míru a peněz má Koláček ještě třetí motiv, proč se může vracet do hry.
Kvůli ovládnutí původní Mostecké uhelné společnosti v 90. letech je už několik let vyšetřován švýcarskou prokuraturou. Ta také jemu a dalším šesti lidem kolem dolů zmrazila loni ve švýcarských bankách celkem 700 milionů franků. To je zhruba 11 miliard korun.
Věc má nyní ve Švýcarsku na starosti vyšetřující soudce, který by měl rozhodnout, zda bývalé manažery včetně Koláčka obviní, případem se nedávno znovu začala zabývat i česká policie.
Urovnání všech sporů v tuzemsku by tak pro něj mohlo být jakousi polehčující okolností či voláním o pomoc.
