Stále tedy hrozí, že kvůli sporu o splacení ukrajinského dluhu ve výši zhruba dvou miliard dolarů (zhruba 38 miliard Kč) Gazprom od Nového roku přeruší dodávky ruského plynu. To by mohlo postihnout i země střední a západní Evropy.
"Byla dodána splátka nejen za listopad, ale i za prosinec," uvedl Juščenko na webové stránce svého úřadu; podle něj je tak celá záležitost "plně urovnána". Dodal, že splacení dluhu nyní umožňuje uzavřít s Ruskem dohodu o dodávkách a cenách na příští rok. V Moskvě v těchto dnech jednají nejvyšší činitelé Gazpromu a ukrajinského Naftogazu, aby odvrátili hrozbu zastavení dodávek z Ruska.
"Ještě ty peníze nevidíme. Je příliš brzy, abychom mohli mluvit o splacení dluhu," řekl mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. Mluvčí předtím uvedl, že firma již začala s přípravou na přerušení dodávek na Ukrajinu.
Ukrajinská vláda dnes pověřila státní podnik Naftogaz, aby zaplatil ruskému plynárenskému koncernu Gazprom svůj dluh a peníze do částky dvou miliard dolarů si na to půjčil od domácích státních bank Oščadbank a Ukreksimbank.
MIuvčí Naftogazu Valentyn Zemljanskyj však agentuře AP řekl, že dnes bude převedeno Gazpromu jen 1,5 miliardy dolarů, to znamená dluh bez penále; Gazprom ovšem vyčísluje ukrajinský dluh na 1,7 miliardy dolarů a penále na 450 milionů.
Obě strany se také musí dohodnout na podmínkách dodávek na příští rok, zejména na ceně. Ukrajina letos platila za ruský plyn 179,50 dolaru za 1 000 krychlových metrů, necelou polovinu toho, co platí evropští zákazníci.
Gazprom však chce pro příští rok cenu podstatně zvýšit, na 418 dolarů.
Zastavení dodávek Ukrajině by mohlo narušit tranzit plynu odběratelům ve střední a západní Evropě, podobně jako se to stalo počátkem roku 2006. Přes Ukrajinu do Evropy putuje 80 procent ruského plynu, což představuje asi pětinu evropské spotřeby. Gazprom je důležitým dodavatelem zemního plynu i do České republiky, která dovozem z Ruska kryje více než 80 procent spotřeby suroviny.
Obě strany mají nyní kvůli globální finanční krizi těžké problémy.
Ukrajinská ekonomika je krizí těžce zasažena a Kyjev se musel obrátit o pomoc na Mezinárodní měnový fond. Ani Gazprom však na tom není finančně nejlépe, protože musí novými a dražšími úvěry refinancovat vysoký zahraniční dluh a propad světových cen ropy znamená i budoucí pokles cen jeho plynu. Gazprom má nesplacené úvěry celkem 60 miliard dolarů a je nejzadluženějším podnikem v Rusku.
