Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ukrajina bojuje s pádem hřivny. Úroková sazba stoupla na 30 procent

  15:26aktualizováno  15:26
Ukrajinská centrální banka prudce zvýšila klíčovou úrokovou sazbu z 19,5 procenta na 30 procent. Banka jedná v reakci na stoupající inflaci a znehodnocení domácí měny. Hřivna od začátku roku ztratila zhruba polovinu své hodnoty.

Silueta průmyslové oblasti ukrajinského města Mauripol. | foto: Reuters

Zvýšení sazeb oznámila guvernérka Valerija Hontarevová. Ukrajinská ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a loňské anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem. Hontarevová již v lednu vyzvala k rychlým a rozhodným krokům proti „totální finanční krizi“, v níž se země podle ní nachází.

Ukrajinská hřivna od začátku letošního roku ztratila zhruba polovinu hodnoty poté, co již v loňském roce oslabila o 50 procent. Podle Hontarevové stálo za dnešním rozhodnutím banky přesvědčení, že „inflační hrozba výrazně stoupla kvůli negativním důsledkům paniky na devizovém trhu“. V loňském roce spotřebitelské ceny na Ukrajině vzrostly o 24,9 procenta. Míra inflace tak dosáhla nejvyšší úrovně za 14 let.

Centrální banka se v rámci snahy o stabilizaci domácí měny rovněž rozhodla prodloužit nařízení, podle kterého jsou firmy povinny prodávat 75 procent svých devizových příjmů.

Nová úroková sazba, která je nejvyšší za posledních 15 let, vstoupí v platnost ve středu. Centrální banka letos přikročila ke zvýšení úroků již podruhé, loni je zvýšila celkem třikrát. Na začátku loňského roku činila její klíčová úroková sazba 6,5 procenta. Vyšší úroky sice obvykle podporují kurz domácí měny a omezují inflační tlaky, mají ale zároveň negativní dopad na hospodářský růst, protože zvyšují náklady na půjčky.

Hrubý domácí produkt Ukrajiny se v loňském čtvrtém čtvrtletí snížil proti předchozímu kvartálu o 3,8 procenta, v meziročním srovnání se propadl dokonce o 15,2 procenta.

V únoru uzavřela Ukrajina s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžnou dohodu o nové finanční pomoci ve výši 17,5 miliardy dolarů (430 miliard Kč). Celkově by Ukrajina měla během příštích čtyř let získat od mezinárodních věřitelů zahrnujících rovněž Evropskou unii 40 miliard dolarů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Fotovoltaická elektrárna Solek Group v Chile.
Česká firma prodala elektrárnu v Chile, v zemi bude dále investovat

Česká firma Solek Group prodala v Chile solární elektrárnu Parque Solar Cuz Cuz chilskému fondu zaměřenému na investice do obnovitelných zdrojů energie, jehož...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Módní značky jdou do boje o chytré hodinky, Švýcaři zůstávají u klasiky

Obyčejné náramkové hodinky by v budoucnu mohly dopadnout jako tlačítkové telefony po nástupu smartphonů. Takový příměr se alespoň nabízí při pohledu na vývoj...  celý článek

Test softwarových úprav motoru 2,0 TDI prováděly evropské autokluby. Technici...
Dieselgate je novým rizikem pro německou ekonomiku, varuje ministerstvo

Emisní skandál s dieselovými motory je novým rizikem pro německou ekonomiku. Uvedlo to německé ministerstvo financí ve své pravidelné měsíční zprávě. Dalšími...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.