Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ukrajina bojuje s pádem hřivny. Úroková sazba stoupla na 30 procent

  15:26aktualizováno  15:26
Ukrajinská centrální banka prudce zvýšila klíčovou úrokovou sazbu z 19,5 procenta na 30 procent. Banka jedná v reakci na stoupající inflaci a znehodnocení domácí měny. Hřivna od začátku roku ztratila zhruba polovinu své hodnoty.

Silueta průmyslové oblasti ukrajinského města Mauripol. | foto: Reuters

Zvýšení sazeb oznámila guvernérka Valerija Hontarevová. Ukrajinská ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a loňské anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem. Hontarevová již v lednu vyzvala k rychlým a rozhodným krokům proti „totální finanční krizi“, v níž se země podle ní nachází.

Ukrajinská hřivna od začátku letošního roku ztratila zhruba polovinu hodnoty poté, co již v loňském roce oslabila o 50 procent. Podle Hontarevové stálo za dnešním rozhodnutím banky přesvědčení, že „inflační hrozba výrazně stoupla kvůli negativním důsledkům paniky na devizovém trhu“. V loňském roce spotřebitelské ceny na Ukrajině vzrostly o 24,9 procenta. Míra inflace tak dosáhla nejvyšší úrovně za 14 let.

Centrální banka se v rámci snahy o stabilizaci domácí měny rovněž rozhodla prodloužit nařízení, podle kterého jsou firmy povinny prodávat 75 procent svých devizových příjmů.

Nová úroková sazba, která je nejvyšší za posledních 15 let, vstoupí v platnost ve středu. Centrální banka letos přikročila ke zvýšení úroků již podruhé, loni je zvýšila celkem třikrát. Na začátku loňského roku činila její klíčová úroková sazba 6,5 procenta. Vyšší úroky sice obvykle podporují kurz domácí měny a omezují inflační tlaky, mají ale zároveň negativní dopad na hospodářský růst, protože zvyšují náklady na půjčky.

Hrubý domácí produkt Ukrajiny se v loňském čtvrtém čtvrtletí snížil proti předchozímu kvartálu o 3,8 procenta, v meziročním srovnání se propadl dokonce o 15,2 procenta.

V únoru uzavřela Ukrajina s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžnou dohodu o nové finanční pomoci ve výši 17,5 miliardy dolarů (430 miliard Kč). Celkově by Ukrajina měla během příštích čtyř let získat od mezinárodních věřitelů zahrnujících rovněž Evropskou unii 40 miliard dolarů.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.