Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Reuters

Sankce vůči Rusku mohou pomoci českému exportu i oživení stavebnictví

  • 154
Evropská unie by měla v pátek přiostřit sankce vůči Rusku za jeho vpád na Ukrajinu. Někteří čeští podnikatelé už hledají místa na trhu, která sankce neomezují a kde by mohly najít uplatnění. Další možnosti by mohla nabídnout užší spolupráce v odvětví obrany a energetiky v rámci Evropské unie.

Pokud budou sankce opravdu zpřísněny, byla by to šance pro český export. „V takovém případě se jisté příležitosti pro uplatnění českých firem nabízejí jak u dodávek zbraní, tak v energetice. Tam by šlo především o dodávky investičních celků včetně infrastrukturních projektů,“ říká prezident hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Zdůrazňuje však, že to zásadně export nezachrání.

Karel Bureš, předseda představenstva České exportní banky (ČEB), už mluví o zájmu českých firem. „Nyní registruje ČEB poptávku, která se týká energetiky na Ukrajině. Jde o navazující dodávky pro odběratele jednoho českého exportéra, který s ČEB v minulosti spolupracoval. Nevylučujeme, že se na ČEB obrátí další exportéři, kteří využijí nové šance na Ukrajině,“ uvádí.

Podle náměstka ministra financí Martina Prose se objevují možnosti na Ukrajině i v Rusku. „Právě teď se tam utváří prostor pro české společnosti. Podnikatelé působící v Moskvě mi říkají, že ten trh hrozně zamrzl, západoevropské státy zpozorněly a přestaly paušálně financovat tamní projekty, tedy i v oblastech, které nejsou předmětem sankcí. Určitě je tam nyní možnost být ekonomicky aktivnější,“ míní.

Na ukrajinském trhu navzdory překážkám stále působí řada českých podniků. „Dodávají úsporné technologie a jiná zařízení a zařízení v projektech komunálního sektoru, teplárenství a zemědělství financovaných mezinárodními institucemi,“ říká Oksana Antonenko, zástupkyně CzechTrade v Kyjevě. Podle ní objem dodávek a projektů ve zmíněných oborech vzroste „v návaznosti na proevropskou strategii rozvoje na Ukrajině“.

Paradoxní je příběh neuskutečněného prodeje 33 pražských vysloužilých tramvají typu T3 do Ruska a na Ukrajinu. K obchodu nedošlo, ale je to nakonec dobře. Kvůli krizi zůstaly v Praze a ta je nyní může využívat místo porouchaných nových tramvají přezdívaných Porsche.

Šance třeba i pro paštiky Hamé

Pozitiva se snaží vidět také přední výrobce uzavíracích a zpětných klapek, olomoucká společnost ABO. Prodej na Ukrajině jí sice spadl nyní o 70 procent, přesto firma věří, že svého silného postavení na trhu v budoucnu využije.

„Nepřejeme si, aby byly katastrofy a války. Ale když už nastanou, tak poté zpravidla dojde k obnově. A to je pro firmy, které dodávají do infrastruktury, výhodné,“ říká jednatel ABO Miroslav Študent.

Upevnit svou pozici na trhu má šanci rovněž český výrobce paštik, kečupů a výživy pro děti Hamé. Zatím však zápasí s tím, že ceny surovin v Rusku rostou, kdežto příjmy lidí klesají. Na ukrajinské krizi může nepřímo vydělat mimo jiné stavební průmysl. S tím, jak klesá spolehlivost ruských dodávek plynu, rostou v Evropě tlaky na snížení energetické závislosti skrze nižší spotřebu energií. Kolem 40 procent energie v Evropě přitom spotřebují budovy.

„Téma energetických úspor se dostalo do popředí kvůli energetické bezpečnosti,“ potvrzuje změnu trendu náměstek Ministerstva průmyslu Pavel Šolc. Na podzim budou zástupci 28 zemí Unie jednat o klimaticko-energetickém balíčku na dalších deset let do roku 2030. Stále více zemí se přitom v reakci na hrozbu omezení dodávek plynu či ropy z Ruska hlásí ke stanovení závazného cíle mezi 27 až 30 procenty. O tolik by se musela v Evropě snížit spotřeba energie.

Po výzvě velkých firem z oboru, jako je Skanska, Rockwool nebo Knauf Isolation, svůj pohled přehodnocuje i česká vláda. Ta přitom ještě na jaře striktně jakékoliv  cíle odmítala. Jejich přijetí by vedlo k přísunu nových peněz na podporu energeticky šetrných domů, zateplování nebo úsporného vytápění, což by přineslo oživení pro celý stavební sektor.

, ,