Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kontroverzní miliardáři: Nepřítel Kremlu, který „oškubal“ vlastníka Novy

  19:10aktualizováno  19:10
Ukrajinští oligarchové mají za sebou špatné roky. Válka jim poničila byznys, slabá hřivna zisky, nová kyjevská vláda a prezident Petro Porošenko oslabili jejich moc. Ztratil i svérázný oligarcha Ihor Kolomojskij, který svého času nepřímo spoluvlastnil i TV Nova. Zkušený pragmatik však nadále těží z mediálního vlivu i značné popularity u obyvatel domovské Dněpropetrovské oblasti.

Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Ihor Kolomojskij. | foto: Reuters

Kolomojskij na Ukrajině hraje svou vlastní hru - je velkým nepřítelem Kremlu a ruského prezidenta Vladimíra Putina, kterého otevřeně označuje za schizofrenního skrčka.

Zároveň mu nemůže přijít na jméno ani Porošenko, který vyhlásil politiku proti oligarchům (ačkoliv do této skupiny svým způsobem sám patří). Ukrajinsko-kypersko-izraelský byznysmen (Kolomojskij má tři občanství, ačkoliv to ukrajinské právo formálně zakazuje) je pro Kyjev hrozbou.

Oligarcha vytvořil armádu proti separatistům. Teď se jí bojí i Kyjev

A to i přesto, že to byl on, kdo zformoval dvacetitisícovou armádu proti proruským rebelům na východě země a vyhlásil odměnu za každého zabitého rebela. Putin ho i kvůli tomu označil za zločince, který se podílel na vraždách civilistů.

I když po sporech s Kyjevem skončil ve funkci gubernátora Dněpropetrovské oblasti, těší se zde nadále velké popularitě. Neoficiální hlasy hovoří o tom, že kdyby Kolomojskij vyhlásil v Dněpropetrovsku nezávislost, zdejší obyvatelé ji s jásotem přijmou, třebaže v oblasti převažuje rusky mluvící obyvatelstvo. Jeho kritici, třeba právě Putin, za tím ale vidí spíše než přirozené sympatie drsné metody jeho privátní armády, která mu v oblasti zajistila neomezený vliv.

Na separatistické nápady je ale podnikatel, který dnes většinu času tráví ve Švýcarsku a USA, příliš velký pragmatik. Už nyní někteří pozorovatelé hovoří o tom, že mediální výpady mezi ním a Porošenkem jsou spíše mediální šarádou, ve skutečnosti oba mocní Ukrajinci údajně uzavřeli příměří.

Zchudl, ale méně než Achmetov

Stejně tak jeho obchodní impérium není pod takovým tlakem jako v případě jiných ukrajinských bohatýrů. I on kvůli slabé ukrajinské měně zchudl, stejně jako jeho finančně-průmyslový konglomerát Privat Group.

„Stále patří mezi nejvlivnější osoby na Ukrajině. Lidé ho mají rádi za jeho patriotismus, rázné postoje a přímočarost. Hlavně v Dněpropetrovsku je jeho vliv absolutní. A jeho Privat Banka je asi jediná, které Ukrajinci nadále bezmezně důvěřují,“ hodnotí jeho pozici slovenský finančník Pavol Krúpa, který v tuzemském byznysu platí za odborníka na ukrajinské reálie, neboť se tam obchodně řadu let angažuje.

Například říše nejmovitějšího Ukrajince Rinata Achmetova byla zasažena ekonomicky i vlivově mnohem více. Jeho továrny na východě země se staly přímým dějištěm bojů. Z politického pohledu majiteli fotbalového klubu Šachtar Doněck dnes nepomáhá ani fakt, že se v minulosti angažoval ve Straně regionů bývalého proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Oligarcha Ihor Kolomojskij

Oligarcha Ihor Kolomojskij

Achmetovův majetek se podle magazínu Forbes za poslední dva roky smrsknul asi na pětinu. Aktuální žebříček jej sice nadále potvrdil jako nejbohatšího Ukrajince s majetkem 2,3 miliardy dolarů (tedy asi 55 miliard korun), nicméně před dvěma lety bylo jeho jmění oceněno na 12,5 miliardy dolarů.

Kolomojskij za dva roky v dolarovém vyjádření také výrazně zchudl, z tří miliard má nyní majetek za 1,3 miliardy a druhé místo v ukrajinské hitparádě, avšak oproti minulosti už poměrně těsné. Kromě banky, jedné z největších v zemi, do jeho impéria spadají také letecké společnosti, výrobní podniky a rozsáhlý ropný byznys.

Mistrovská hra ukrajinského mogula

V neposlední řadě je také muž známý svým bezskrupulózním vyjadřováním nejsilnějším mediálním magnátem v zemi. V rámci 1+1 Media Group mu patří několik televizních stanic, včetně nejsledovanějšího kanálu Studio 1+1. Právě mediální aktivity magnáta, který je také velmi aktivní v ukrajinské židovské komunitě, jej spojily s českým podnikatelským prostředím.

Obdobě jako Vladimír Železný v Česku či Adrian Sarbu v Rumunsku také Kolomojskij spojil své mediální plány s americkou mediální skupinou CME Ronalda Laudera.

Brzy po zahájení spolupráce ale začal Ukrajinec rebelii o kontrolu nad televizí, podobně jako Železný v Česku. Spory nakonec ustaly, CME začala své ukrajinské společníky vyplácet. Poslední balík v ukrajinské televizi Studio 1+1 CME a její tehdejší šéf Michael Garin dokupovali v roce 2008.

Z Kolomojského se díky této operaci stal jeden z největších individuálních akcionářů mateřské skupiny CME, které v Česku patří TV Nova a na Slovensku Markíza. Na jistý čas usedl také v jejím vedení.

„Tehdy jsem ho vnímal jako silného spojence s velkou závislostí na teritoriu, který dělal věci po svém,“ vzpomíná Jan Andruško, bývalý generální ředitel TV Nova, který v té době pro CME pracoval jako advokát.

Ukrajinská mise se ale CME vůbec nepovedla. Vysoká cena akvizice se skupině nikdy nevrátila, neboť záhy přišla globální hospodářská krize (na podzim 2008 CME za zbývajících 10 procent zaplatila 109 milionů dolarů). Ukrajinské stanice CME navíc zápasily s tamní mediální agenturou, což ji stálo hodně peněz a komplikovalo jí obchodní strategii.

I proto se po dvou letech trápení CME, už po vedením rumunského démona Adriana Sarba, svých ukrajinských aktiv zbavila. Tamní televize prodala za 300 milionů dolarů. Kupujícím nebyl nikdo jiný než Kolomojskij, který poměrně brzy spory s nepřátelskou agenturou narovnal. Dodnes to někteří lidé z okruhu CME trpce vnímají jako mistrovskou hru ukrajinského mogula, jak se amerického společníka zbavit a zároveň na tom vydělat.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.