Koaliční politici zvažují zrušení daňového odpočtu na úroky z hypoték. Možná je nahradí odpočet na bydlení pro všechny – ty, kteří jsou v nájmu, nebo byt či dům vlastní. Přinášíme otázky a odpovědi týkající se možných změn ve státní podpoře bydlení.
1. Jaké podpory mohu dostat, když chci vlastní bydlení?
Stát umožňuje majitelům hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, aby si každý rok od základu daně odečetli úroky až do částky 300 tisíc korun. Přichází tím o více než tři miliardy korun ročně. Například u hypotéky za 1,5 milionu si hypotékař v prvních letech, kdy se splácejí prakticky jen úroky, může základ daně z příjmu snížit o 73 tisíc korun a odvést tak státu o 11 tisíc méně (při dani 15 %).
Majitelé účtů stavebního spoření dostávají za určitých podmínek státní příspěvek ve výši až 4 500 Kč ročně (3 000 Kč u smluv uzavřených od roku 2004). Stát loni vyplatil pěti milionům účastníků spoření přes 13 miliard korun. Klienti navíc nemusí danit úroky ze stavebního spoření.
S tím je však konec. Koalice chce už příští rok podporu srazit na polovinu (max. 1 500 Kč ročně) a úroky zdanit. Ušetří tím v rozpočtu zhruba sedm miliard korun.
Podporu na úroky z hypoték dostávají také mladí lidé do 36 let, kteří si kupují byt starý minimálně dva roky (program ministerstva pro místní rozvoj). Hypotéka může činit max. 800 tis. Kč na byt a 1,5 milionu na dům. Letos jim stát uhradí jedno procento z úroků. Loni takto stát lidem poslal 9,5 milionu Kč.
Mladé rodiny mohou žádat o zvýhodněný úvěr na bydlení (úrok 2 % ročně) do 300 tisíc korun u Státního fondu rozvoje bydlení. Loni si ho vzalo skoro 2 700 lidí.
2. Proč chce ministr Kalousek zrušit tuto daňovou výjimku a nahradit ji univerzálním odpočtem na bydlení?
Protože ji mohou využívat jen někteří. "Sleduji jeden jediný princip – rovné podmínky všem," uvedl ministr.
Opatření je součástí jeho záměru vymýtit ze zákona o dani z příjmu většinu ze 120 různorodých výjimek pro určité skupiny občanů a firem.
"Pokud tento krok přijde, musí být z pohledu vládní koalice vyvážen nějakými dalšími kroky směrem k mladým rodinám a k podpoře otázky jejich bydlení, aby si pravice tyto voliče udržela," myslí si politolog Jan Kubáček z FSV UK.
3. Ovlivní zrušení daňové úlevy dostupnost hypoték a úvěrů na bydlení v bankách?
Zprostředkovatelé hypoték i samotné banky se domnívají, že ne.
"Existence a výše daňového zvýhodnění podle našich zkušeností nepatří mezi hlavní kritéria při rozhodování o tom, zda si hypotéku pořídit, nebo nikoliv," říká Monika Klucová, mluvčí Komerční banky. "Není to motivace pro to, vzít si hypotéku, jen to ulevuje klientům od splátek. Vnímají to jako jednorázový bonus," říká hypoteční makléř Radek Slavík ze společnosti Callido.
Hypotéky si totiž zpravidla mohou dovolit lidé s přinejmenším lehce nadprůměrným příjmem. Státní podpora ve výši zhruba 1,5 měsíční splátky ročně (v prvních letech, viz odpověď 1) je pro ně příjemná, ale ne zásadní.
"Lidem zůstane méně peněz na útratu, ale to dramaticky neovlivní, jestli si hypotéku vezmou," říká finanční analytik Vladimír Fichtner.
4. Kdo by na zrušení daňového odpočtu na hypotéky nejvíce prodělal?
Ten, kdo si čerstvě vzal hypotéku či úvěr ze stavebního spoření a začíná splácet. O absolutně nejvíc by pak přišel například klient s pětimilionovou hypotékou, který splácí 25 tisíc měsíčně a využije tak maximum odpočtu (300 tisíc ročně). Dnes díky tomu získá 45 tisíc korun čistého na daních. "Klient může dokonce získat přeplatek na již zaplacených daních od státu zpět," vysvětluje Irena Zatloukalová, mluvčí Hypoteční banky.
5. Kdyby se místo toho zavedla nová daňová úleva na veškeré bydlení, kdo z toho může profitovat?
Každý, kdo platí nájemné, kdo bydlí a přispívá do bytového fondu nebo splácí úvěr na bydlení. Nedosáhli by na něj tedy ti, kdo bydlí bez řádné smlouvy, a ti, kdo neplatí žádné daně.
