Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo čtení Talmudu programování. Ortodoxní židé pomůžou izraelskému IT

  10:01aktualizováno  10:01
I technologická velmoc Izrael už pociťuje nedostatek lidí v IT sektoru. Pomoci naplnit poptávku po tisícovkách počítačově zdatných pracovníků mají mladí ultraortodoxní židé. Tedy lidé, kteří byli v dětství rodinou zrazováni od čehokoli moderního včetně počítačů a internetu.

Ilustrační foto. | foto: Reuters

Osmadvacetiletý Itzik Friedland z izraelského Tel Avivu tráví začátek dne většinou tříhodinovou modlitbou a studiem náboženských textů. Potom se ale spolu s dalšími mladými ultraortodoxními židy vydá do horního patra domu na předměstí Bnej Brak. Tam se nadále oblečeni do černobílé kombinace tradičně vyhlížejících košil, obleků a jarmulek snaží vyvíjet mobilní aplikace.

Doba výjimek pro ultraortodoxní končí

To, co vypadá v učebnách Ravtechu jako malý experiment je ve skutečnosti možná zárodek velké změny, kterou Izrael potřebuje k přežití. Stát o čtvrtinové rozloze České republiky a s přibližně osmi miliony lidí v podstatě celou svou více než padesátiletou existenci válčí se svými sousedy či svými vlastními obyvateli na palestinských územích.

K tomu potřebuje co nejvíce mobilizovat své lidské zdroje. Známý je příklad povinné vojenské služby, která v Izraeli trvá tři roky a účastní se jí i ženy (i když „jen” na dva roky). Lidská síla je také potřeba k rozvoji izraelské znalostní ekonomiky.

Na druhou stranu přibližně desetinu populace (toto číslo má díky vysoké porodnosti komunity výrazně růst) tvoří přísně věřící židé, označovaní též za ultra-ortodoxní nebo tzv. charedim. A právě ti se občanského, vojenského, ale i ekonomického života (stejně jako například izraelští Arabové) účastní v mnohem menší míře než většinoví sekulárnější Izraelci. Podle srovnání Bloombergu je zaměstnáno jen 45 procent ultraortodoxních židovských mužů. To je výrazně méně nejen vůči většinové populaci, ale i vůči striktně věřícím židovkám.

Podle všeho se ale trendy trochu mění. Snaží se o to například vláda tím, že v poslední době tlačí na charedim omezováním jejich výjimek k narukování (více zde) a zároveň snižuje finanční příspěvky náboženským komunitám.

Na jedné straně tak dochází k postupnému začleňování charedim komunit do běžného života, na druhé ale vznikají čím dál více izolované skupinky vedené rabíny, kteří nadále modernizaci svého učení odmítají.

Kombinace silně věřících židů a počítačové učebny není zvláštní pouze na pohled. Rozpor je hlubší. Základy angličtiny, matematiky a programátorských jazyků Java nebo Python se v učebně provozované společností Ravtech učí lidé, kterým bylo naopak od dětství vtloukáno do hlavy, aby se vyvarovali negativního vlivu internetu, televize nebo nejnověji sociálních médií.

Právě proto jsou takzvaní charedim (příslušníci komunity ultraortodoxních židů) v IT branži dosud velkými raritami. „Lidé, kteří nikdy nepoužívali Facebook nebo smartphone tu vytvářejí aplikace pro obojí,” vysvětluje Bloombergu zvláštnost situace jejich instruktor Greg Zaoui.

Rabíni začínají techniku tolerovat

Pro lepší pochopení se nabízí srovnání s evropskými iniciativami, které chtějí do IT průmyslu dostat více žen. V Česku jde například o iniciativu Czechitas (více čtěte například zde). Má se za to, že ženám obecně většinou v kariéře brání špatná slučitelnost zaměstnaneckých úvazků a mateřství, průniku do IT potom ještě i předsudky, že se ženy v mužském světě nedovedou prosadit.

U přísně věřících židů jsou příčiny podobné. I od nich se čeká, že budou část svého dne věnovat velké rodině a komunitě a několik hodin trávit studiem Talmudu a jiných náboženských textů. Kromě toho je ale od počítačů také odrazují jejich náboženské autority - tedy rabíni. Ti totiž často tíhnou k odmítání čehokoli moderního.

Podobné jsou také důvody, proč chce EU i Izrael obě tyto skupiny do IT byznysu dostat. Evropská komise ve své studii odhaduje, že do pěti let bude v Evropě chybět 900 tisíc IT pracovníků. Pomoci zaplnit tyto volné pozice by mohly právě ženy.

Křišťálová Lupa 2015

Podle údajů Jerusalem Venture Partners má v Izraeli zastoupení na 290 nadnárodních technologických společností, často včetně vývojových center. Do toho ještě v relativně malé zemi působí na sedm tisíc start-upů. A ti všichni potřebují adekvátní pracovní sílu a momentálně tak poptávka po „ajťácích” převyšuje nabídku zhruba o deset tisíc osob.

A tak se i pod tlakem izraelské vlády věci pomalu začínají měnit. I Friedland musel žádat svého rabína o to, zda mu dovolí absolvovat kurz. A ten možná i poněkud nečekaně svolil. „Kladná odpověď mě překvapila,” přiznává osmadvacetiletý trojnásobný otec, který právě dokončuje roční studium.

Po školení na placenou stáž

Friedlanda tak nepotkal osud přibližně třetiny studentů, kteří Ravtech během roku opustí. Ať už kvůli vysokým nárokům nebo z osobních důvodů. Naopak patří mezi ty, kterým sedí systém, jež vychází vstříc jejich náboženským a rodinným potřebám. Teď je před ním třicetiměsíční stáž v Ravtechu, během které má pobírat mzdu na úrovni programátora - začátečníka.

Fotogalerie

Co bude pak, se uvidí. Ravtech není jediná firma, která zalovila u charedim. Je ale jednou z těch, kterým se to daří. Zatímco před dvěma roky se do otevírací třídy přihlásila stovka mladých mužů, do letošního ročníku už dorazilo sedmkrát více přihlášek.

Izraelská vláda proto chce spustit několik podobných programů a využít k tomu chce i velké firmy sídlící v Tel Avivu či Jeruzalémě. Rozjet vlastní podobná školení nebo čerpat z výsledků práce jiných lektorů by tak mohl třeba procesorový gigant Intel. „Každý krok, který přiblíží ultraortodoxní židy pracovnímu procesu, je vítán. Obzvlášť, když to bude v hi-tech odvětví,” říká k tomu Michal Tzuková z izraelského ministerstva hospodářství.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.