Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kde se uloží jaderný odpad? Definitivní slovo by mohl získat Senát

  14:00aktualizováno  14:00
Do rozhodnutí o umístění hlubinného úložiště jaderného paliva budou moci podle nového návrhu zákona zasahovat obce. V případě neshod by však finální slovo mohl získat Senát. Pokud se ale návrh zákona nepodaří schválit, příští vláda by jej mohla smést ze stolu.

Technik kontroluje množství záření ze sudů s radioaktivním odpadem, které ukládají do úložiště v bývalém dolu Bratrství u Jáchymova | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Stát se snaží usmířit obce. Má ale zpoždění. Větší sílu při rozhodování o umístění hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva získají obce díky zákonu, jehož věcný záměr návrhu po roce průtahů dokončilo ministerstvo průmyslu. Právo veta sice mít nebudou, obyvatelé vytipovaných lokalit však budou moci výběr místa výrazně ovlivnit.

Současná legislativa dává prakticky veškeré pravomoci ohledně vybudování úložiště do rukou Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Možnosti obcí jsou značně omezené. Ve snaze vyjít jim vstříc vypracovali proto zástupci ministerstva po debatě se zástupci sedmi zvažovaných lokalit návrh zákona, který to má změnit.

Úložiště jaderného paliva v Česku

Úložiště jaderného paliva v Česku

Podle právníka Pavla Douchy zastupujícího vybrané lokality je návrh výsledkem kompromisu. Obcím nedává do ruky absolutní veto, díky němuž by mohly plán na zbudování úložiště úplně zhatit. V případě nesouhlasu ze strany obcí však vláda nebude moci pokračovat v práci, pokud nezíská svolení Senátu.

„Až poté bude moci vláda učinit další kroky, jako zahájit řízení o chráněném území pro průzkum nebo v konečné fázi zahájit hornickou činnost,“ vysvětlil Doucha.

Zákon se zasekl na ministerstvu průmyslu

Senát by tedy měl být institucí s rozhodujícím slovem. „Myšlenka je taková, že senátoři mají v sobě více zakódovaný vztah k regionu, jsou svázaní s okresem a často to jsou i starostové,“ dodal Doucha.

Vyhodnocení připomínek k záměru by mohlo začít podle mluvčího ministerstva Františka Kotrby ve druhé polovině srpna. „Naší snahou je předložit návrh zákona do konce roku 2016,“ uvedl Kotrba.

Termíny jsou v tomto případě klíčové. Návrh se totiž od loňského srpna zasekl na rok na ministerstvu průmyslu, aniž by se věc pohnula. Zástupci obcí nečinnost resortu hlasitě kritizovali a obviňovali ho, že záměrně odsouvá zákon tak, aby nestihl do konce volebního období projít parlamentem.

Právník Doucha přitom nevěří, že se podaří zákon zavčasu schválit, i kdyby se resortu podařilo do konce roku vypracovat paragrafové znění. „Pokud se teprve nyní projednává věcný záměr zákona a volební období končí příští rok na podzim, tak při standardních procesech by to bylo ojedinělé,“ míní Doucha.

Stále tak hrozí, že příští vláda smete návrh ze stolu a celá věc se po letech debat vrátí na začátek. Stát chce přitom mít jasno o dvou finálních lokalitách už kolem roku 2020.

Spor mezi ministrem a obcemi

Průtahy s návrhem zákona byly také jedním z důvodů, proč zástupci dvou lokalit nakonec opustili společnou pracovní skupinu. Kvůli nim došlo k vyhrocení vztahů mezi ministerstvem a dotčenými obcemi.

Z klání o jaderné úložiště vypadlo pět lokalit. Kvůli odporu veřejnosti

Spory vyvrcholily před dvěma týdny, když ministr Jan Mládek oznámil ukončení výzkumu na pěti vzpurných lokalitách s tím, že nadále povede debatu jen s lokalitami Horka a Kraví hora na Vysočině, kde podle něj panuje vůči úložišti nejmenší odpor.

Jenže jak se ukázalo, byla to chybná kalkulace. Starostové obcí spadajících pod Horku se vůči rozhodnutí ostře ohradili s tím, že ani oni úložiště ve svém okolí nechtějí. Nevole zazněla i z Kraví hory, kde se jinak stavějí díky blízkému uranovému dolu v Rožné vůči úložišti o trochu vstřícněji.

Po setkání se zástupci všech sedmi lokalit pak Mládek vyjádření mírnil s tím, že ve hře je stále všech sedm lokalit. Vedle zmiňovaných jde o Březový potok na Plzeňsku, Čertovku na pomezí Plzeňského a Ústeckého kraje, Čihadlo a Magdalénu v jižních Čechách a Hrádek na Vysočině. Dohromady se v lokalitách nachází čtyřicet obcí.

Vedle toho plánuje SÚRAO prověřit také lokality na jih od jaderné elektrárny Temelín a na západ od Dukovan, ve kterých předpokládá díky blízkým elektrárnám větší porozumění obyvatel.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.