Záchranný plán, který počítá rovněž s odpisem toxických úvěrů za téměř 18 miliard eur, je nutný, aby UniCredit získal od investorů další peníze na posílení kapitálu. Banka věří, že úpis nových akcií jí přinese alespoň 13 miliard eur.
Cenné papíry UniCreditu na ohlášený plán v úterý ráno reagovaly nejprve pětiprocentním poklesem, později však rostly o více než 14 procent. Zdá se, že investoři považují plán za realistický.
Jean-Pierre Mustier, který UniCredit řídí od července, se chce vyhnout situaci, ve které se nyní utápí konkurence. Nejstarší banka světa Monte dei Paschi di Siena, která v létě dopadla nejhůř v zátěžových testech Evropské centrální banky, musí do konce roku od soukromých investorů získat pět miliard eur na posílení kapitálu. Pokud se to nepodaří, bude ji zachraňovat stát. A to nebude jednoduché.
Zadlužená Itálie se bojí o své banky, krize by zasáhla celou Evropu |
Banka UniCredit se zeštíhlováním už začala. Před pár dny se dohodla na prodeji svého čtyřicetiprocentního podílu ve druhé největší polské bance Bank Pekao státem kontrolovaným institucím. Zbavila se také správce investičních fondů Pioneer. „V dnešním regulovaném prostředí je třeba být jednoduchou bankou. Obchodní model bank se mění,“ říká Mustier.
Co se týče škrtů, nezapomněl pětapadesátiletý Francouz ani na sebe. Požádal představenstvo, aby mu snížilo plat o 40 procent na 1,2 milionu eur a zrušilo jeho roční bonus. Pohyblivá složka platu bude závislá na tom, zda během sedmi let splní dlouhodobé cíle.
A pokud odejde nebo ho z banky vyhodí, nedostane žádné odstupné. Jak upozorňují Financial Times, to není v Itálii úplně běžné. Tamní bankéři odcházejí s tučným zlatým padákem obvykle i tehdy, pokud vedli banku k úpadku. Například předchozí šéf UniCreditu Federico Ghizzoni, během jehož působení akcie banky prudce poklesly, obdržel odstupné 9,4 milionu eur.
Jak se plánované škrty dotknou české pobočky UniCreditu, která je podle objemu aktiv čtvrtou největší tuzemskou bankou, není jisté. Strategický dokument se konkrétně o Česku nezmiňuje. Uvádí však, že střední a východní Evropa je tahounem skupiny, propouštění se tedy zřejmě bude týkat zejména Itálie či Německa. „Další podrobnosti nebudeme komentovat,“ říká mluvčí české pobočky Petr Plocek.
Nového italského premiéra čeké ozdravení bank
Italské banky patří k nejproblémovějším z celé Evropy. Hlavním důvodem jsou - kvůli nevalnému ekonomickému růstu - nesplácené půjčky, jež dosahují až 360 miliard eur. A v některých případech také přepálená expanze do zahraničí, třeba zrovna u UniCreditu či Monte dei Paschi.
Ozdravení bankovního systému bude hlavním ekonomickým úkolem, s nímž se bude muset vypořádat i Paolo Gentiloni, který je nově pověřený sestavením italského kabinetu (více čtěte zde). „Vláda je připravena zasáhnout, aby garantovala úspory občanů a stabilitu finančních institucí,“ řekl poslancům.
Akcie italských bank po referendu ztrácejí |
Jenže státní pomoc krachujícím bankám, jako je Monte dei Paschi, za peníze daňových poplatníků může narazit v Evropě. Pravidla vyžadují, aby při případné státní záchraně odepsaly část ze svých investic jak akcionáři, tak držitelé dluhu. Mezi nimi je ale velké množství domácností. Politickou prioritou pro Gentiloniho tak bude, jak neutralizovat dopad právě na drobné investory.
„Jak moc a zda budou eventuálně drobní investoři - a není jich málo - kompenzováni, nikdo neví. Záleží to do velké míry na tom, jaký plán konkrétně italská vláda dohodne s Evropskou komisí, i na tom, kolik kapitálu sežene Monte Dei Paschi před zatažením za státní ‚záchrannou brzdu‘,“ míní hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Italská vláda podle něj případnou kapitálovou pomoc dokáže zvládnout. „Skutečně nejslabší hráči potřebují pravděpodobně 10 až 15 miliard eur, což není více než jedno procento stávajícího italského dluhu,“ říká Bureš.
