"Máme dohodu. Máme rozhodnutí, které dává potřebný mandát pro ukončení vstupních jednání. Je to velký krok k historickému rozhodnutí o rozšíření," oznámil po celodenním jednání dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, jehož země nyní vede unii.
"Nyní můžeme uchazečům předložit společnou pozici unie pro jednání o všech otevřených otázkách," řekl předseda Evropské komise Romano Prodi. Jednání se rozběhnou již příští týden - první diskuse začnou v pondělí, kdy se do Kodaně sjedou premiéři deseti zemí, jež čekají na brzký vstup.
Většina ze čtyřiceti miliard eur na rozšíření zamíří na budování cest, letišť či zařízení pro zlepšení životního prostředí. Asi čtvrtinu celé sumy dostanou zemědělci, buď ve formě přímých podpor, nebo na podporu cen. Zbytek bude použit na budování správních úřadů a na menší projekty, jako je třeba uzavření slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice 1.
Česko od unie dostane víc, než do ní vloží
Česká republika by neměla po vstupu do Evropské unie dávat do jejího rozpočtu více peněz, než bude dostávat. Zajistí to s největší pravděpodobností finanční náhrady, které jí unie podobně jako dalším zemím poskytne.
Výše náhrad však podle zdrojů z EU zatím není jasná. "Dohodli jsme se na mechanismu kompenzací: žádný nový člen se nedostane do pozice čistého plátce," oznámil dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, jehož země nyní vede unii.
Český vstup už je i finančně a politicky zajištěn. Dohodli se na tom včera zástupci zemí EU, když souhlasili s tím, že na rozšíření o deset nových členů uvolní asi 40 miliard eur. Předáci unie tak podpořili původní návrh financování, který počátkem roku připravila Evropská komise.
Ještě minulou neděli se zdálo, že výsledek bruselských jednání o financování rozšíření je jasný: čeká je krach, protože rozpory mezi Německem a Francií jsou příliš nesmiřitelné. Za tři měsíce a čtyři vrcholné schůzky se obě země nedokázaly přiblížit ani o krok v klíčové otázce podpor pro unijní zemědělce. Obrat nastal v neděli, kdy se Německo a Francie konečně shodly.
Tyto dotace vyvolávaly řadu výhrad i mezi uchazeči. Kandidáti totiž považují navržené částky, zejména pro zemědělce, za příliš nízké. Ale šance na uplatnění jejich výhrad bude mizivá, jak naznačil Rasmussen. "Chceme skutečná jednání, ale trváme na svém finančním rámci," uvedl.
Unie se však snažila předejít dojmu, že její návrhy jsou jakýsi diktát uchazečům. "Je to nabídka k jednání. Na obou stranách musí být pružnost. Toto je férový výchozí bod," uvedl Prodi. Pro tato jednání si unie zřejmě vytváří manévrovací prostor. Předáci unie totiž snížili komisí navrženou sumu na rozvoj infrastruktury o 2,5 miliardy eur. Nyní lze jednat o použití této částky pro jiné účely.
Členské země počítají s českým vstupem v roce 2004. Ukazuje to nejen souhlas s návrhem komise na vstup až deseti zemí, ale také rozhodnutí o rozdělení hlasů ve vedení unie, jež má platit do uplatnění reforem z Nice. Podle závěrečného usnesení mají mít Češi v roce 2004 v rozhodující Radě ministrů pět hlasů. Je to jen dvakrát méně, než mají Němci. Po 1. lednu 2005 budou mít podle smlouvy z Nice dvaapůlkrát méně hlasů - 12 oproti 29 hlasům Němců či Britů a 27 hlasům Poláků.
Vzdor ujištění komise nejsou země EU přesvědčeny, že všichni uchazeči jsou na vstup skutečně připraveni. Na naléhání Nizozemců a některých dalších zemí bylo proto rozhodnuto, že unie bude po tři roky kontrolovat chování nových zemí na vnitřním trhu i při ochraně hranic a boji s přistěhovalectvím. Pokud Češi či Poláci nesplní své závazky a poruší pravidla, může unie zasáhnout. "Není to žádná diskriminace nových členů. Známe to i z minulosti," tvrdil Rasmussen.
Dánský premiér po summitu oznámil, že jeho vláda usiluje o zavedení eura v jeho zemi. "Dánská vláda má za cíl zrušení dánských výjimek ze smlouvy o EU.
Jsem přesvědčen, že Dánsko se bude podílet na euru," řekl Ramussen.
|
Kolik zaplatí obyvatel EU za rozšíření? Náklady na rozšíření unie vyhlížejí majestátně: vzduchem létají miliardy a desítky miliard eur. Skutečností však je, že každého jednotlivého občana unie bude vstup Čechů, Poláků a osmi dalších národů ročně stát asi 22 eur, tedy sotva 700 korun. Jak podotkl dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, jde o roční náklady v řádu jedné tisíciny hospodářského produktu unie. Stačí tedy, aby si Irové odpustili pět sklenic guinnessu a Rakušané nějakých deset šálků kávy nebo čokolády ročně, a rozšíření přestává být finanční problém. Při pohledu na celkovou sumu, asi 40 miliard pro léta 2004 až 2006, to tak jednoduše nevypadá, jenže to nejsou skutečné náklady. Unie totiž vybere od uchazečů za první tři roky po vstupu 15 miliard. Čisté náklady se tak budou pohybovat okolo 25 miliard. Toto "břímě" ponese 376,5 milionu obyvatel unie. Česká republika bude každého z nich stát asi 55 centů ročně - což je v Belgii cena dvou rohlíků. |
