Zástupce dánského předsednictví, ministr Per Stig Moeller uchazeče vyzval, aby "se soustředili na věci, které jsou realistické – teď není čas, abychom se zakopávali ve věcech, kde chybí pružnost".
A komisař pro rozšíření Günter Verheugen dal jasně najevo, kde uchazeči nemohou v řadě sporných otázek se žádnou "pružností" unie počítat. "Chtěl bych zdůraznit, že prostor pro jednání je omezený. O výsledku bruselského summitu jednat nelze," prohlásil.
Podle něj "to platí zejména pro délku náběhového období u přímých plateb (pro zemědělce), pro výši prostředků určených na strukturální akce a pro jakýkoli požadavek na postupný náběh příspěvků (uchazečů) do rozpočtu EU."
Verheugen tak rozhodně požadavek, na kterém se ve Varšavě shodli šéfové států a vlád kandidátských zemí. Ti žádali, aby se odvody nových členů do rozpočtu unie zvyšovaly postupně podle toho, jak porostou jejich příjmy z unijní pokladny.
Verheugen naopak nechal otevřené dveře zvýšení počáteční hladiny přímých plateb pro zemědělce v nových zemích, která zatím činí 25 procent; nezmínil se o ní ani slovem.
Někteří lidé v Evropská komisi uvažují o vyšší startovní sumě, ovšem s tím, že by její růst byl pak pomalejší. Podle jiných je to vyloučeno. "S návrhem na přímé platby už nepůjde pohnout," citoval jeden z mluvčích zemědělského komisaře Franze Fischlera.
EU chce uzavřít rozhovory s ČR, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Kyprem a Maltou na summitu v Kodani 12. a 13. prosince, tedy za 24 dní. Do té doby musejí členské a kandidátské státy najít společnou řeč, která by podle názoru unie měla být velmi podobná její řeči.
Manévrovací prostor pro vlády vstupujících zemí je tudíž minimální.
