Novinářům to řekl náměstek švédského ministra financí Hans Lindblad, který jednání řídil. Podle něj nicméně rozpočet dozná některých změn. Členské státy chtějí seškrtat výdaje na unijní administrativu a naopak chtějí vytvořit ještě větší rezervy pro boj s hospodářskou krizí. Čísla se proto změní poté, co projdou každoročním maratonem jednání mezi členskými státy a europoslanci.
"Peníze musíme utrácet opatrně, ale když je utrácíme, měly by jít na vzdělání, výzkum a vývoj, infrastrukturu a na zmírnění rozdílů v příjmech mezi členskými zeměmi," uvedl Lindblad.
Největší podíl finančních prostředků v návrhu, a to 45 procent, by měl nicméně podpořit růst a zaměstnanost. Nejvyšší nárůst prostředků, o 12 procent, navrhuje komise výzkumu a energetice. V relativním vyjádření se rozpočet zvýší na 1,04 procenta ekonomické produkce EU v porovnání s 0,90 procenta z letošního roku. Částečně se v tom odrážejí vyšší výdaje pro nové členy na východě Evropy, s čímž se počítalo i v dlouhodobém plánu na roky 2007 až 2013.
Dvanáctka nových členů, většinou bývalých komunistických států, které rozšířily unii v letech 2004 a 2007, obdrží 52 procent prostředků bloku na regionální pomoc. Bude to vůbec poprvé, kdy získají více než 15 původních členských států unie.
Nejvíce jde zemědělcům
Rozpočet má nicméně stále podobnou podobu jako v posledních letech, protože velká část finančních prostředků směřuje do zemědělství. V příštím roce má farmářům plynout zhruba 40 procent rozpočtu, což je ovšem méně než v minulosti. Evropská unie však i tak plánuje výraznou proměnu unijního rozpočtu od roku 2014.
Komise se ale v současnosti nesnaží nutné změny nijak prosazovat. Obává se, že by návrhy rozpočtové reformy dopadly špatně v Irsku, které zatím neodsouhlasilo lisabonskou smlouvu.
S lisabonskou smlouvou ovšem souvisí i další problémy. EU například vůbec neví, kolik bude muset vynaložit finančních prostředků na změnu celého společenství, která by souvisela s případným schválením nástupce odmítnuté euroústavy.
