"Lidé si sice mohou vydechnout, protože největší hrozba padla. Teď se však musí západní Evropa rozhodnout, kolik chce za východní Evropu zaplatit," říká makroekonom Charles Robertson z ING Barings v Londýně.
Mezi členskými státy stále panují spory o to, kolik vyplácet novým členům prostřednictvím fondů a jak dotovat zemědělce v nově připojených zemích. Už teď představují tyto dvě položky skoro osmdesát procent výdajů rozpočtu Evropské unie.
A nynějších patnáct států se bude muset o tyto peníze s novými členy dělit. "Všichni politici unie jsou pro rozšíření, ale zároveň všichni jednohlasně tvrdí, že by je měl zaplatit někdo jiný," tvrdí ekonom Daniel Gros v bruselském Centru pro evropská politická studia (CEPS).
Během prvního roku svého členství by mělo deset nováčků dostat asi 5,6 miliardy eur jak ve formě strukturálních fondů, tak ve formě zemědělských dotací, odhaduje ING (dotace odpovídají pětadvacetiprocentní kompenzaci farmářům).
V roce 2005 by příspěvky měly vzrůst na osm až devět miliard eur, v roce 2006 pak na 10 až 12 miliard. "Nemyslím, že se ty odhady změní o více než dvacet procent," říká Robertson z ING.
Během deseti let, tedy kolem roku 2014, by jenom samotné Polsko mohlo dostávat 10 miliard eur ročně. Dohody o velikosti příspěvků ve fondech a o zemědělských dotacích by se měly uzavřít právě na nadcházejícím summitu v Bruselu koncem tohoto týdne.
"Je pravda, že už není moc času, ale v Bruselu platí, že lépe se rozhoduje pod tlakem na poslední chvíli," říká jeden úředník v Evropské komisi. Vrchní vyjednavač pro Česko Pavel Telička řekl pro ČTK, že "je tady problém na straně některých členských států, schyluje se k něčemu, čemu se říká krizová situace".
Podle něho je možné, že se debaty ještě protáhnou a mohly by ohrozit harmonogram schvalování, který počítá se vstupem deseti nových členů k 1. lednu 2004.
Kromě toho musí unie ještě vyřešit, jak zabránit tomu, aby v prvním roce neplatili někteří budoucí členové včetně Česka za svoje členství v EU víc, než kolik dostanou na příspěvcích.
Zatímco platit za členství v unii budou hned při vstupu do unie, peníze z fondů jsou vázány na jednotlivé projekty. A jejich příprava a schvalování se zřejmě protáhne. Peníze z fondů tak přijdou později. I když úředníci v Bruselu už slíbili, že chtějí rozdíl pokrýt jednorázovým finančním příspěvkem, detaily oné záplaty ještě nejsou známy. "To naznačuje, že se ještě nevymyslel způsob, jak to udělat," říká jiný zdroj z komise.
| Jak bude v Evropské unii |
| Lidem * zvýší se ceny některých potravin * klesnou ceny služeb * zvýší se platy, lidé si za ně pořídí více * zlepší se dopravní infrastruktura * zlepší se životní prostředí |
| Podnikům * velkým nadnárodním firmám se zvýší zisky (zjednoduší se totiž distribuce a díky poklesu ceny bude jejich zboží cenově dostupnější) * konkurenceschopné domácí firmy posílí (bude se jim lépe prodávat zboží na jednotném evropském trhu) * kapitálově slabším firmám hrozí krach (kvůli vyšší konkurenci a nákladům na plnění přísnějších norem v EU |
