Sankce ve výši zhruba 0,2 procenta z hrubého domácího produktu (HDP) neminou státy eurozóny, které překročí hranici ročního rozpočtového deficitu ve výši tří procent HDP, i ty, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejich vlády ho nesnižují či snižují jen velmi pomalu.
Evropská komise původně plánovala udělovat sankce automaticky. Komise by posoudila, zda stát pravidla splnil a pokud ne, pokutu by udělila sama. Její rozhodnutí by mohl stát zvrátit jen kvalifikovanou většinou. Nakonec ale ustoupila francouzskému návrhu a souhlasila s tím, že o sankcích budou rozhodovat ministři financí. Na přijetí stanoviska by měli celkem šest měsíců.
"Mění se to hodně v tom, že jsou sankce, ale ta procedura se hodně přiblížila tomu, jak to známe z dneška," řekl náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Podle něj státy přistoupily na argumentaci Francie, která měla i podporu Německa, že jednotlivé země mají právo ještě před uvalením sankcí přijmout případná nápravná opatření a mají právo o porušování rozpočtových pravidel ještě nějaký čas jednat.
Podmínky by měly být pro všechny stejné, říká Radičová
Předseda vlády Petr Nečas se ale na dnešní schůzce shodl se slovenskou premiérkou Ivetou Radičovou, že by naopak prosazovali sankce automatické, aby byly co nejvíce objektivní.
"Shoda je v tom, že má být vytvořený systém sankcí pro země, které nedodržují pakt stability, a shoda je v tom, že jestli má být funkční, tak musí tento systém být automatický, a ne uplatňovaný případ od případu, protože by to mohlo vytvářet nerovné podmínky při vyhodnocování," uvedla Radičová na dopoledním brífinku.
Expertní skupina, v jejímž čele stál prezident EU Herman Van Rompuy, překvapivě vyslyšela i dnešní volání německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho po změně lisabonské smlouvy v roce 2013. Šéfové státních pokladen rozhodli, že sice nemají právo se zabývat změnou unijních smluv, ale doporučili premiérům a prezidentům EU, aby se celou věcí zabývali na summitu, který se uskuteční na konci října.
Případná změna unijní smlouvy by měla mimo jiné zajistit, aby mohl takzvaný záchranný fond eurozóny fungovat i po roce 2013. Země platící eurem jeho vznik odsouhlasily v reakci na řeckou dluhovou krizi a slíbily do něj přispět celkem 440 miliardami eur, tedy téměř 11 biliony korun.
