Základ dohody tvoří německo-francouzský plán na zmrazení zemědělských dotací od roku 2007.
Noví farmáři dostanou v EU peníze postupně
Klíčová dohoda zemí Evropské unie, která upravuje rozdílení zemědělských dotací a financování rozšíření o kandidátské státy, získává pevnější obrysy. Podle předlohy, která počítá se zmrazením farmářských dotací na úrovni roku 2006, budou noví členové dostávat podporu pro své zemědělce postupně. Na úroveň 'starých' zemí se dostanou až v roce 2013.
Výdaje na zemědělskou politiku by se podle společné dohody Německa a Francie v roce 2006 měly zastavit na 45,6 miliardách eur. Farmáři z desítky přistupujících států, včetně Česka, by nejprve dostávali čtvrtinu toho, co jejich kolegové v západních zemích. Tento podíl by se zvýšil na 30 procent v roce 2005, 35 procent o rok později a 40 procent v roce 2007. Poté by se každoročně zvyšoval o deset procent, až by se zcela srovnal v roce 2013.
| Na kolik přijde rozšíření |
| Brusel (mcm) – Náklady na rozšíření unie vyhlížejí majestátně: vzduchem létají miliardy a desítky miliard eur. Skutečností ale je, že každého jednotlivého občana unie bude vstup Čechů, Poláků a osmi dalších národů ročně stát asi 22 eur, tedy sotva 700 korun. Jak podotkl dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, jde o roční náklady v řádu jedné tisíciny hospodářského produktu unie. Stačí tedy, aby si Irové odpustili pět sklenic Guinessu a Rakušané nějakých deset šálků kávy nebo čokolády ročně a rozšíření přestává být finanční problém. Při pohledu na celkovou sumu, asi 40 miliard pro léta 2004 až 2006, to tak jednoduše nevypadá, jenže to nejsou skutečné náklady. Unie totiž vybere od uchazečů za první tři roky po vstupu 15 miliard. Čisté náklady se tak budou pohybovat okolo 25 miliard. Toto „břímě“ ponese 376,5 milionu obyvatel unie. Česká republika bude každého z nich stát asi 55 centů ročně – což je v Belgii cena dvou rohlíků. |
Unie chce také vyčlenit pro první tři roky 23 miliard eur na pomoc nejchudším regionům. Návrh počítá i s určitou záchrannou sítí pro kandidátské státy. "Dočasné rozpočtové kompenzace" mají zajistit, že v letech 2004-6 nebudou dostávat z rozpočtu EU méně peněz než před vstupem.
Zastánci ostřejších reforem však zřejmě spokojeni nebudou. Ozývají se už hlasy, že se příští rok reforma zemědělských dotací odsune a obří dotace pro zemědělce zůstanou zmraženy pro celé další desetiletí.
Lídři členských zemí ale oponují s tím, že jejich návrh s přiškrcením dotací nevyhnutelně počítá.
Reformu předložilo Německo a Francie
Dvě největší země evropské patnáctky, Francie a Německo, dospěly vpředvečer evropského summitu k dohodě, podle níž se počínaje rokem 2007 zmrazí unijní výdaje na zemědělství. Omezení dotací farmářům má pomoci financovat přistoupení nových členských zemí.
Dohoda německého kancléře Gerharda Schrödera a francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca pootevřela deseti kandidátským zemím včetně Česka dveře do EU. S rozšířením unie se počítá od roku 2004.
"Oba budeme hájit pozici, aby se s postupným zaváděním zemědělských dotací pro přistupující země začalo v roce 2004. Od roku 2007 do roku 2013 už budou narůstat nejvýše o inflaci," řekl Schröder.
| Kdo má v roce 2004 vstoupit do EU? |
|
Česko, Estonsko, Kypr, |
