Analytiky snížení nezaskočilo, panovala však nejistota, o kolik bankéři nakonec sazby srazí a zda vůbec. Část expertů tipovala, že zůstanou na stejné úrovni, a jiní, že snížení bude o 0,25 procenta.
Od doby, kdy se finanční krize poprvé zakousla do evropské ekonomiky, jde už o čtvrté snížení. Prezident ECB důvody kroků sdělí na tiskové konferenci, zdá se ale, že k tomu bankéře přiměla rizika nízké inflace, která v prosinci sestoupila na 1,6 procenta, pokles poptávky v zemích eurozóny a neochota půjčovat peníze.
K poslednímu, rekordnímu snížení sazeb o 0,75 bodu, přistoupila banka 4. prosince. Zhruba od té doby je jasné, že hospodářství eurozóny se propadlo do recese.
Hrubý domácí produkt v eurozóně, tedy v zemích, které platí eurem, se ve třetím čtvrtletí propadl o 0,2 procenta. Šlo o druhý propad za sebou, což odpovídá obecné definici recese.
