Směrnice však vyvolává ostré spory uvnitř Unie. Před budovou parlamentu ve Štrasburku se sejde na čtyřicet tisíc odborářů, pro které je směrnice symbolem zániku sociálních jistot.
Výsledek klíčového hlasování plánovaného na čtvrtek je nejistý, ač se minulý týden dvě největší pravicové a levicové frakce dohodly na kompromisním znění.
Europoslanec Josef Zieleniec (SNK) nicméně očekává, že otupená verze nakonec projde. "Bude obtížné čelit protekcionistickým náladám, které po diskusi o evropské ústavě ve Francii hledají řešení v parcelaci Evropy na národní trhy," říká Zieleniec.
Zejména středopravicovým poslancům včetně českých zástupců se nelíbí, že kompromis zákon oslabuje v jeho samotném základu: vypouští takzvaný princip původní země.
Podle něho může český montér, pekař či kadeřník odjet do Německa a zřídit si tam živnost na základě českých pravidel a norem.
Místo toho současný návrh říká, že členské země musí odstranit současné překážky pro cizí živnostníky, ale státy mohou nadále vyžadovat dodržování svých minimálních mezd a zdravotních pojištění či ekologických norem. Liberalizace se navíc nemá týkat zdravotnických a sociálních služeb.
Česko proti kompromisu
Proti změkčení směrnice je šest členských zemí, starých i nových, které se obávají polovičatého řešení. Česko, Polsko, Maďarsko a spolu s nimi Británie, Španělsko a Nizozemsko žádají vedení Evropské komise, aby tento kompromis nepřijímala.
Kuloárové zprávy z Bruselu však naznačují, že předseda komise José Barroso dohodnutý kompromis v parlamentu přijme, ač není tak liberální, jak původně žádal.
Do značné míry klíčový bude postoj Německa, jehož vláda byla dosud zcela proti plné liberalizaci. Nová kancléřka Angela Merkelová ještě nesdělila své stanovisko.
Někteří němečtí konzervativní i socialističtí poslanci hrozí, že budou hlasovat proti. "Směrnice v této podobě už nedává smysl," citoval německý deník Handelsblatt lidoveckého europoslance Andrease Schwaba.
Zatímco česká vláda podporuje co nejliberálnější podobu směrnice, čeští odboráři podpoří své kolegy ze Západu. Do Štrasburku jich dorazí celkem čtyři desítky.
Jejich mluvčí Jana Kašparová odmítá názor, že podporují znění, které bude dále ztěžovat Čechům jejich podnikání ve starých a bohatších zemích EU. "Až se Unie rozšíří o Bulharsko a Rumunsko, je rozhodně v našem zájmu, aby se tamní poskytovatelé služeb řídili našimi předpisy," říká Kašparová.
Směrnice o službách odhaluje jeden z unijních paradoxů. Ačkoli je svobodné nabízení služeb zakotveno v základní unijní smlouvě, tato svoboda zůstává zatím jen na papíře.
Podle Evropské komise odstranění překážek pro živnostníky přitom pomůže vytvořit desetitisíce nových pracovních míst.
