Unie: Vaše ekonomika poroste, leč pomalu

První ekonomický výhled, který byl zpracován experty Evropské unie pro všechny uchazeče o vstup do patnáctky, varuje Česko: ani v příštích letech vaše ekonomika příliš nepředstihne v tempu růstu rozvitější země EU. Roční přírůstek HDP sice podle studie vzroste z očekávaných 2,5 procenta letos na 3,7 procenta v roce 2002, ale i tak zůstane Česká republika "na chvostu" nižší tempo růstu má mít už jen Rumunsko. Unie předpovídá nejvyšší tempo růstu u ekonomik tří nejbohatších uchazečů - Kypru, Malty a Slovinska - a také u Poláků i Maďarů.

Jedinou naději na vyrovnání s nimi může Česká republika čerpat z toho, že v Polsku i v Maďarsku se tempo růstu do dvou let zpomalí (pořád však bude vyšší než české).

"Sledujeme pozorně, jak se rozběhly strukturální reformy, jak se stabilizuje finanční sektor a konsoliduje mix hospodářských politik," uvedl pro ČTK ekonom Evropské unie, který si nepřál být jmenován.

Celkový přírůstek hrubého domácí produktu České republiky za příští dva roky nebude podle odborníků unie vyšší než průměrný růst ekonomik v unii. To znamená, že se fakticky má nadále rozšiřovat hospodářská propast mezi republikou a patnáctkou.

Jen se zpomalí tempo, s nímž propast mezi Českem a unií rostla v minulosti, kdy byl roční přírůstek domácího produktu v EU vyšší než v republice.

"Ačkoli předvídáme rozhodné zlepšení, relativní výkon ekonomiky nebude slavný. Celkově lze říci, že se Česká republika vrací na správnou cestu a setrvá na ní, bude-li správně a usilovně provádět naplánované reformy," dodal expert.

Odvrácenou stranou obnovení ekonomického růstu je hrozba inflace. Ta se má v českém případě už příští rok vyšplhat na 4,3 procenta a na této úrovni má zůstat i v roce 2002. U ostatních zemí střední Evropy očekává Brusel naopak značný pokles tempa znehodnocování měn - například u Slovenska z letošních 12 procent na 4,5 procenta v roce 2002.

Růst spotřebitelských cen v Polsku, Maďarsku a na Slovensku letos přesáhne deset procent, zatímco v ČR bude pouhých 3,8 procenta. "Vysoký růst především v Maďarsku a Polsku vytváří inflační tlaky," nabádá komise.

Češi budou mít v příštích letech údajně nejvyšší deficity státního rozpočtu: mezi 4 a 5 procenty HDP. Slovensko na tom bude zpočátku podobně, ale už v roce 2002 by mělo mít menší deficit než Češi.

Nezaměstnanost zůstane prakticky na stejné úrovni: letos bude bez práce 9,1 procenta lidí, za dva roky 8,8 procenta. To je méně než nynějších 16,4 procenta lidí bez práce v Polsku (a ani tam se toto číslo příliš nesníží).

V Čechách však bude až do roku 2002 klesat počet lidí, kteří mají zaměstnání - na rozdíl od Polska, Maďarska i Slovinska, kde začne počet zaměstnaných stoupat zhruba o procento ročně.

Mnoho se nezmění na schodku obchodní bilance ani na tom, že běžný účet zůstane v nerovnováze (ta však bude značně menší než u jiných zemí včetně Maďarska a Polska).

Podle očekávání unie by se tedy Česká republika neměla ani v příštích dvou letech vrátit mezi země, které jsou tempem svého rozvoje na špici skupiny postkomunistických zemí.