Evropská unie kritizovala německý systém už delší dobu. Současný stav totiž umožňuje spolkové zemi Dolní Sasko kontrolovat automobilku prostřednictvím menšinového akciového podílu.
Zákon o Volkswagenu má totiž řadu omezení: na valné hromadě může mít jeden akcionář maximálně dvacet procent hlasovacích práv, a to bez ohledu na to, jak velký je ve skutečnosti jeho akciový podíl. Pro klíčová rozhodnutí musí navíc existovat minimálně 80procentní podpora, Dolní Sasko má automaticky zajištěna místa v představenstvu.
Německý kancléř Gerhard Schröder - bývalý předseda dolnosaské vlády - sám v představenstvu VW osm let zasedal. Teď zákon důsledně obhajuje. Podle něj je nezbytný k ochraně pracovních míst v největší evropské automobilce.
"Zákon o Volkswagenu je dědictvím německé průmyslové minulosti a je neslučitelný s evropským společným trhem," řekl ředitel Centra pro Evropská politická studia Daniel Gros. "Cílem není trestat. Úlohou Německa je jen sladit své právo s pravidly EU."
Rozhodnutí Komise nezmění osud VW přes noc. Evropský soudní dvůr většinou spěje v jednotlivých případech k verdiktu zhruba dva roky.
Pokud soud zákon o Volkswagenu odmítne, VW by se do budoucna mohla stát terčem převzetí. Před dvěma lety podobné plány naznačil například americký Ford.
Ani Volkswagen ani Berlín rozhodnutí nekomentovaly.
