Po prozkoumání průměrných cen u více než tisícovky zboží a služeb, které sleduje statistický úřad - od základních potravin přes poplatky za psa až po ceny sušených švestek - je možné tvrdit, že vstup do Unie ceny v Česku spíše snížil.
A pokud vezmeme v úvahu veškeré zboží včetně bydlení a energií, je pohled zpět jednoznačný. Ceny se zvedly o čtyři procenta. Důchody i mzdy současně vzrostly o více než desetinu.
| Co nejvíc podražilo | |
| Ubytování na kolejích | + 109 % |
| Plyn | + 41 % |
| Poplatek v mateřské škole | + 35 % |
| Banány | + 32 % |
| Cukr moučka | + 20 % |
| Rýže | + 15 % |
| Vstupenka do bazénu | + 15 % |
| Pivo 10° v restauraci | + 14 % |
| Oběd v restauraci | + 14 % |
| Elektřina (průměrná cena) | + 14 % |
| Co nejvíc zlevnilo | |
| DVD přehrávač | - 46 % |
| Videorekordér | - 40 % |
| Cibule | - 38 % |
| Brambory | - 38 % |
| Paprika | - 29 % |
| Přehrávač CD | - 26 % |
| Vajíčka | - 22 % |
| Kiwi | - 20 % |
| Oblečení | - 20 % |
| Pomeranče | - 18 % |
| Jak se změnila mzda a důchody (srovnání za 2 roky) | |
| Průměrná mzda | 20 841 Kč +11 % |
| Průměrný důchod | 8 130 Kč + 14 % |
| Růst všech cen (inflace) | + 4,3 % |
| Zdroj: ČSÚ, výpočty MF DNES | |
Nové obchody srazily cenu
A jak to vypadalo konkrétně? Například z Polska a jihoevropských zemí začalo do země po zrušení hranic a cel proudit levnější ovoce a zelenina, i když to na druhou stranu poškodilo české producenty.
Do Česka se kvůli vstupu do EU masivně draly nové obchodní řetězce, hlavně diskonty. Ostřejší konkurence udržela ceny potravin na stejných nebo i nižších úrovních než v roce 2004. Pivo v restauracích zdražilo v průměru o 14 procent, ale v hypermarketech stojí stejně a někde i zlevnilo.
Dolů šlo často i jiné zboží, například rozpustná káva, coca-cola, brandy, italský vermut, víno, kečupy, ojetá auta, kožené bundy, módní oblečení, ale i prací prášky.
Ceny zůstaly při zemi i v případě mléka, mouky nebo vajíček.
Na českém trhu je teď už tolik obchodníků, kteří tlačí na ceny, že někteří už boj vzdali a ohlásili odchod, jako německá Edeka, Julius Meinl a francouzský Carrefour. Letos se má konkurence ještě zostřit.
"Pole tvrdé konkurence se z větších měst rozšíří i do menších obcí. To povede k dalšímu tlaku na ceny, zejména u rychloobrátkového zboží. Rozšíří se tak maloobchodní nabídka," říká Zdeněk Skála ze společnosti Incoma, která sleduje trh.
Skála mluví o tzv. "diskontizaci trhu". Tím je myšlena situace, která panuje především na trhu s potravinami: lidé kupují hlavně levné zboží a na kvalitu tolik nehledí. Dolů šly ceny elektroniky. I tady je na trhu několik řetězců, důležitějším faktorem jsou však nové technologie. Videa zlevnila o 40 procent.
"Cenový pád způsobila jednoznačně technologie DVD a její finanční dostupnost. DVD přehrávače se dnes stávají dostupnými pro všechny domácnosti," popisuje trend manažer sítě obchodů HP Tronic Zlín David Dolanský.
Unie zdražila málo
Evropská unie se však přece jen podepsala na růstu několika položek. Hned po vstupu zdražilo telefonování, restaurace a cigarety s tím, jak se zvedly daně z přidané hodnoty a spotřební. Vstup do Unie v Česku ovlivnil i ceny banánů, cukru a rýže.
"Předtím jsme dováželi rýži především z asijských zemí, z Thajska, Pákistánu, Indie či Vietnamu. Se vstupem do EU přešla rýže mezi citlivé komodity (stejně jako cukr a banány) a při dovozu z Asie začala platit vysoká cla, aktuálně 145 eur za tunu. Clo tak tvořilo až polovinu ceny samotné plodiny," popisuje evropskou politiku Dana Ondrůšková, nákupní manažerka společnosti Lagris, která rýži dováží.
"Tím pádem nakupujeme rýži vypěstovanou v Evropě, hlavně v Itálii, Řecku a Francii," dodává. Tamní rýže je dražší než asijská, ale neplatí pro ni clo a v součtu vyjde levněji.
"Cena stoupla více než o 15 procent, kvůli tlaku obchodních řetězců ale nemůžeme projevit zdražení naplno," doplňuje Ondrůšková.
Totéž platí pro banány a cukrovou třtinu, tam EU dává přednost (a s ní i nižší clo) dovozu z bývalých kolonií. Celkem však nejde o nijak citelný zásah do peněženky.
"Vstup do Evropské unie ovlivnil růst cen v ČR snad jen kvůli sladění daní. V součtu za roky 2004 a 2005 byla inflace dokonce nižší než v celé Unii," shrnuje analytik David Marek z Patria Finance.
Na cenách se tak nejvíce podepsala vláda při změně regulovaných cen a nepřímých daní, posilování kurzu koruny a výkyvy v cenách ropy a zemního plynu, dodává analytik. Každopádně platí, že mzdy rostly daleko rychleji než inflace.
