Něco podobného teď známe i v Česku. Zdeněk Doležel , bývalý šéf kabinetu dvou premiérů z ČSSD , je teď ve vazbě kvůli podezření, že chtěl zneužít dotace z evropských fondů na opravu dvou zámků v Budišově a v Třebíči na Vysočině. Podle detektivů chtěl Doležel a jeho komplicové zpronevěřit téměř třicet milionu korun. - více zde
Největším "otloukánkem" je vždy komise, která má za správné využívání rozpočtu, který ročně činí zhruba sto miliard eur, zodpovídat. Přitom přímo dohlíží jen na dvacet procent z rozpočtu a zbytek jde na vrub členských států, kde vzhledem k obrovským prostředkům dochází k největším zpronevěrám. Komise nicméně odmítá sdělit, které země jsou nejméně svědomité při nakládání s fondy.
Komise chystá zpětný úder
Letos se komise rozhodla jít do protiútoku s tím, že odmítá přebírat vinu za špatné hospodaření členských států. Jsou to úřady příslušných zemí EU, které mají sledovat, zda peníze určené na stavby silnic, opravy městských částí či panelových domů končí na správných místech, a ne v kapsách podvodníků.
Vicekomisař Siim Kallas je navíc přesvědčen, že auditoři stavějí svoje hodnocení na "malém vzorku případů z celkového počtu mnoha milionů projektů". Podle něho vůbec neberou v úvahu, že velké částky se vracejí do Bruselu na účet komise v dalším roce.
Například v roce 2005 komise vymohla zpět 2,17 miliardy eur a odepsala jako ztracené "jen" devadesát milionů eur. "Je to, jako byste ztratili peněženku, ta se vám vrátila s částí původních peněz, a stejně je to pro vás katastrofa," řekl Kallas.
Na základě dubnové dohody budou muset členské státy od příštího roku povinně předložit komplexní roční vyúčtování. Unie chce také zveřejňovat příjemce peněz, aby bylo jejich přerozdělování více pod kontrolou veřejnosti.
Ovšem i Brusel v minulých letech nebyl prostý korupčních skandálů. Komise pod vedením Jacquesa Santera koncem devadesátých let rezignovala kvůli obvinění z podvodů a špatného hospodaření. Statistickým úřadem Eurostat pak otřásla aféra s nadhodnocenými objednávkami.
