Novozélandská strana práce v pondělí oznámila, že uvažuje o zavedení nepodmíněného garantovaného příjmu. Ostrovní země je tak zatím posledním státem, který o myšlence vážně diskutuje, uvedl britský list Independent. Mnozí odborníci čím dál častěji upozorňují na zastaralost stávajícího sociálního systému. Ten má své kořeny v dobách velké hospodářské krize v 30. letech 20. století.
„Když se bavíme o nerovnosti, obyčejně se soustředíme na zaměstnanost a výkon ekonomiky. Jenže většina světové populace má nerealistické vyhlídky na práci a už nyní produkujeme více, než je udržitelné. Základní příjem nicméně odděluje přežití od zaměstnanosti a produkce,“ uvedl Ralph Callebert z univerzity Virginia Tech ve Spojených státech.
Co je garantovaný příjemGarantovaný univerzální příjem zjednodušeně znamená, že každý občan dané země má nárok na určitý finanční obnos, který mu stát pravidelně vyplácí. Tyto peníze dostane bez ohledu na to, jestli má příjem z práce či nikoliv. Zastánci vyzdvihují administrativní nenáročnost a transparentnost. Systém má mít i pozitivní dopad na porodnost - ženy plánující mateřskou by se totiž nemusely v takové míře potýkat s výpadky v rozpočtu v domácnosti. Základní příjem by navíc snížil rozdíly v základním ohodnocení mezi muži a ženami. Odpůrci naopak tvrdí, že by zavedený krok nenutil některé obyvatele pracovat a zároveň by opomíjel ty, kteří sociální dávky nejvíce potřebují. Opatření by pak v neposlední řadě bylo především nákladné pro státní rozpočty. |
Inovátorská myšlenka, o které se akademicky diskutuje již několik desetiletí, prošla už prvními zátěžovými testy. Například na Aljašce rozdělují svůj podíl ze státních zisků z ropy každoročně mezi své obyvatele už více než třicet let.
Od polárního kruhu po Afriku
Mezi průkopníky v testování garantovaného příjmu patřilo v sedmdesátých letech kanadské městečko Dauphin. Tamní výsledky mimo jiné potvrdily obavy kritiků - lidé pracovali o něco méně. Ekonomická aktivita ale poklesla především u matek, které se rozhodly zůstat doma déle s dětmi nebo u teenagerů, kteří se rozhodli dokončit vzdělání. Lidé byli zdravější a psychicky vyrovnanější, vyplývá z dokumentu univerzity v Manitobě.
Na africkém kontinentě byla průkopníkem nepodmíněného příjmu Namibie. V tamní malé farmářské vesnici byla každému obyvateli v roce 2008 vyplácena měsíčně částka 100 namibijských dolarů (asi 160 korun). Už po roce klesla podvýživa dětí ze 42 procent na 10 procent, vzrostla školní docházka a žáci byli pozornější. Pozitivní výsledky země zaznamenala i u dospělých. Kriminalita poklesla o 36,5 procenta a překvapivě se zvýšila i zaměstnanost. Mnozí se začali věnovat drobnému podnikání, vyplývá z dokumentu Mezinárodní sociologické asociace zveřejněném na stránkách Global Labour Journal.
Ocenili byste garantovaný příjem pro všechny namísto sociálních dávek i v Česku?
Garantovaný příjem zkoušeli i v Brazílii, Indii nebo Spojených státech.
Experimenty, které probíhaly vždy jen v malých vesnicích nebo městech, naznačují, že garantovaný příjem krátkodobě přispívá k boji s chudobou a příjmovou nerovností. Dlouhodobě by potom mohl vést ke vzdělanější a podnikavější společnosti s menšími rozdíly mezi občany.
Nevyřešenou otázkou ovšem zůstává, kde by chudé země na štědrý sociální systém vzaly prostředky.
Bohatá Evropa o garantovaném příjmu uvažuje
O zavedení garantovaného příjmu se proto v současné době mluví spíše ve vyspělých a bohatých zemích světa. Ve Finsku se hovoří o scénáři vyplácet od roku 2017 stovky eur měsíčně. Pilotní projet mají spustit Helsinky.
V Nizozemsku myšlenku peněz pro všechny zvažují na asi dvacítce radnic. Nejdále je město Utrecht, kde letos startuje zkušební program, který se zatím vztahuje na stávající příjemce sociálních dávek. Čtyři skupiny po zhruba 50 lidech budou dostávat částku v přepočtu 24 000 korun měsíčně. Jen jedna skupina z nich ale obdrží peníze zcela nepodmíněně. V programu je skupina, která bude muset vykonávat drobné práce pro město - například nákupy pro staré a nemohoucí. Testují také příjemce, kterým peníze odeberou, když si najdou práci. Navíc je v programu ještě kontrolní skupina, které budou ponechány stávající příspěvky od státu. Řada nizozemských měst plánuje nápad následovat.
Šedesát tisíc měsíčně pro každého. Švýcaři rozhodnou o garantovaném příjmu |
O garantovaném příjmu budou letos v referendu rozhodovat Švýcaři. Pokud by návrh prošel, každý Švýcar by měl nárok na v přepočtu 60 000 Kč měsíčně (více čtěte zde). Na druhé straně oceánu se rozhodla příjem otestovat letos na podzim i kanadská provincie Ontario (více čtěte zde).
Ontario je nejlidnatější provincie Kanady, a tak by mohl být kanadský experiment užitečný i pro další státy. „Způsob, jakým jsme se chtěli vypořádat s chudobou, selhal. Musíme vyzkoušet nový přístup,“ řekl kanadský senátor Art Eggleton. Diskuze na stejné téma začala letos rezonovat i ve Francii.
V Česku se zatím o garantovaném příjmu příliš nemluví. Odborníci v minulosti odhadli výši garantovaného příjmu na 6 000 korun. Mnozí ale tvrdí, že by byl takový systém příliš nákladný a populace by zlenivěla. Základní příjem v Česku kdysi prosazovala Občanská demokratická strana, kde vzal myšlenku za svou tehdejší poslanec Vlastimil Tlustý. V současnosti se však strana těmito plány už nezabývá.
