Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Uprchlíci budou Německo letos stát 21 miliard eur, zní z Michova

  18:48aktualizováno  18:48
Německo bude muset letos dát na řešení uprchlické krize 21 miliard eur (570 miliard korun). Do nákladů se podle nich promítnou kromě ubytování a stravy pro běžence i kvalifikační kurzy, protože bez nich se přistěhovalci nedokážou uplatnit na německém pracovním trhu.

Skupina migrantů čeká ve frontě před registračním centrem v Berlíně. (1. října 2015) | foto: AP

„Teď neexistují žádné oficiální údaje o přesném počtu běženců, kteří do Německa letos přijdou. Vycházíme ale z neoficiálních odhadů, které se pohybují kolem 1,1 milionu lidí. V takovém případě by Německo jen letos muselo na pokrytí jejich potřeb dát 21 miliard eur, v tom jsou obsaženy náklady na ubytování, stravu, péči o děti, jazykové a vzdělávací kurzy,“ řekl Gabriel Felbermayr z mnichovského ekonomického institutu Ifo.

„Uprchlická vlna přesto může znamenat čistý zisk pro společnost, je ale nutné, aby se běženci integrovali na pracovní trh,“ řekl Felbermayr. Je však podle něj potřeba, aby se z běženců stali čistí plátci do sociálního systému, což vyžaduje, aby byli dostatečně kvalifikovaní.

Fotogalerie

V Německu je nyní asi 600 tisíc neobsazených pracovních míst. Prezident institutu Ifo Hans-Werner Sinn však upozornil, že nelze jednoduše předpokládat, že tato místa zaplní běženci.

„Samozřejmě potřebujeme přistěhovalce. Bez nich Německo nedokáže zachovat svůj sociální blahobyt, čelíme totiž nepříznivému demografickému vývoji. Nelze ale jednoduše říct, že tato místa může obsadit kdokoli. Potřebujeme vysoce kvalifikovanou pracovní sílu,“ řekl.

Uprchlíci nejsou kvalifikovaní

Podle ankety institutu Ifo mezi německými podniky se 40 procent firem domnívá, že se běženci mohou uplatnit pouze jako pomocný personál. „Je to dáno tím, že většina běženců má nedostatečné vzdělání, které neodpovídá německým standardům. Dalším problémem je jazyková bariéra, mnoho z nich nemluví německy,“ řekl Felbermayr.

Uprchlická krize

Podle Felbermayra je hlavní bariérou pro zaměstnávání běženců minimální mzda, která v Německu činí 8,50 eura (230 korun) za hodinu.

„Minimální mzda je příliš vysoká. Mezi přistěhovalci z mimoevropských zemí, kteří v Německu žijí pět let, jich jen polovina vydělává víc než minimální mzdu,“ upozornil Felbermayr.

Felbermayr a Sinn se také shodli, že Německo nemůže přijímat běžence neomezeně, pokud se nemá zhroutit jeho sociální systém.

Neuvedli ale, jaká je horní hranice pro počet přistěhovalců, které země zvládne vstřebat. Sinn se nicméně postavil odmítavě k úplnému zavření německé hranice. Podle něj by to mělo vážné negativní dopady na fungování vnitřního trhu Evropské unie, který pomáhá německé ekonomice k růstu.

Autoři: ,


Témata: Euro




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.